Jan Balon Boeken

The book explores the significant yet overlooked contributions of sociologist Herbert Adolphus Miller, who was a pioneering critic of eugenics and a staunch advocate for racial equality during the Jim Crow era. A close associate of W.E.B. Du Bois, Miller challenged assimilationist immigration policies and championed multiculturalism. His activism included support for global self-determination and involvement in various civil rights movements, while also critiquing imperialism. His political stance led to his dismissal from Ohio State University due to opposition from the Ku Klux Klan.

The book provides a detailed examination of sociology's evolution in the Czech Republic, highlighting its institutional growth from the late 19th century to today. It focuses on key periods such as the interwar years, the 1960s, and the post-1989 era, contextualizing the discipline within the political landscape. Authors Marek Skovajsa and Jan Balon illustrate how sociology has been influenced by major political movements, including nation-building, communism, and liberal democracy. This comprehensive overview is valuable for social scientists and those interested in Czech culture.

Studie věnovaná vybraným rysům naší současné společnosti – historickým, sociálním, ekonomickým a kulturním tématům. Nejde o učebnici ani prognostickou studii – čtenář v knize najde řadu netradičních, či řidčeji se objevujících témat, která nicméně již dnes mnohé vypovídají o podobě budoucí společnosti (např. v časti věnované proměnám práce či tzv. karnevalové kultuře). Nesporným kladem esejů je vysoká jazyková kultura a pečlivě uváděné odkazy. Autoři umožňují čtenáři srovnat svůj pohled s citacemi z prací jiných autorů, aby tak dokumentovali ani ne tak zdroje svých úvah či rozdíly v přístupu k popisovaným jevům, jako spíše kontext, ve kterém své poznatky a závěry formulují.

Přestože sociologická teorie je dnes už etablovaným podoborem sociologie, jenž má své otce zakladatele, kanonické knihy, heroická období překotného vývoje, vlastní zásobu klíčových pojmů i celosvětově proslulé časopisy, není zcela snadné vyložit, co je vlastně jejím pravým obsahem. Tuto otázku se autoři pokoušejí zodpovědět v úvodní části knihy; poté následuje třiadvacet portrétů nejvýznamnějších osobností soudobé teoretické sociologie s cílem představit jejich hlavní myšlenky a ukázat, čím nejvíce obohatili často nejednoznačně vymezený prostor systematického uvažování o společnosti. Jsou mezi nimi jména jako Claude Lévi-Strauss, Talcott Parsons, Robert K. Merton, Jürgen Habermas, Michel Foucault, Ralf Dahrendorf a řada dalších. Kniha se nevěnuje teoretizování o společnosti jako takové, ale přináší pojednání o vybraných teoriích a teoreticích, kteří zásadním způsobem přispěli k rozvoji sociologického myšlení. Cílem je umožnit čtenáři vstupní nahlédnutí do produkce soudobé sociologické teorie a poskytnout mu základní orientaci pro budoucí četbu primárních sociologických textů.

Die Geschichte der Soziologie in der heutigen Tschechischen Republik wird in diesem Buch umfassend beleuchtet, wobei der Fokus auf der institutionellen Entwicklung von den späten 1800er Jahren bis zur Gegenwart liegt. Wichtige historische Perioden wie die Zwischenkriegsjahre, die 1960er Jahre und die Zeit nach 1989 werden detailliert untersucht. Die Autoren verknüpfen zentrale Institutionen, Persönlichkeiten und Ideen mit den politischen Strömungen, die die tschechische Gesellschaft prägten, und bieten damit einen tiefen Einblick in die Wechselwirkungen zwischen Soziologie und Politik.

Sborník textů k životnímu jubileu prof. Miloslava Petruska.

Kniha se zaměřuje na teoretický vývoj sociologie jako vědecké disciplíny. Na příkladu sociologických teorií jednání se autor pokouší ukázat, že teoretický vývoj řešení sociologických problémů - a spolu s ním i výklad teoreticky nejzajímavějšího sociologického problému, problému jednání - je možný.

Kniha sestává ze čtyř kapitol, jež se pokoušejí o historickou analýzu čtyř formativních období vývoje sociologie v USA: jejích počátků, meziválečného období, období takzvané "zlaté éry" a důsledků radikální kritiky z přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století pro současnou fragmentaci oboru. Nejde o vyčerpávající shrnutí dějin americké sociologie, nýbrž o historické kontextualizace identifikující hlavní směr vývoje a nejdůležitější oborové debaty v každém z uvedených období. Vlastním předmětem zájmu jsou "dějiny" úvah o teorii a metodě ve specificky zformovaném problémovém prostoru americké sociologie, spolu s otázkami institucionálního vývoje a vytváření určité akademické kultury. Obsahem monografie jsou tedy spíše studie o jednotlivých etapách vývoje než popisně vyčerpávající výkladový text. Dominantní ideou, již se dílčí studie pokoušejí sledovat v jejích historických proměnách, je role myšlenky "sjednocené" sociologie v kontextu intelektuálního a institucionálního vývoje americké sociologie.