Hana Šmahelová Boeken

studie českých a polských literárních vědců o romantismu

Příspěvky z kolokvia doktorského semináře pořádaného 3. června 2008 v Praze. Sborník, jehož příspěvky se věnují fungování pojmů generace, skupina a program na literárním materiálu (literární texty, literární život), a to v chronologickém sledu od literatury barokní až po literaturu soudobou. Pokrývají širokou a různorodou škálu generačních, skupinových či programových projevů, ať už jde o generační rozměr literatury českého baroka, koncepce a motivy české moderny ve srovnání s modernou bulharskou, vztah Skupiny 42 k jejím současníkům či mezinárodní kontext české experimentální poezie let šedesátých. Jednotlivé studie zkoumají, jak dané termíny organizují literární dění, buď z hlediska jejich dobového dopadu, anebo naopak prizmatem dnešní literární historie. Příspěvky vycházejí ze soudobých teoretických konceptů, s jejichž pomocí čtou a interpretují původní využití těchto pojmů.

Příspěvky z jednodenního odborného kolokvia. Z obsahu: Kánon, kanoničnost a kanonizace jako literárněhistorické konstrukty. O novém literárněhistorickém paradigmatu, dějinách, kánonu a literárních vědcích. Restylizace kánonu. Několik poznámek na obranu kánonu a kontinuity v literární historii. Povaha a způsob existence kánonu národní literatury (na příkladu českého 19. století).

V povídce dominuje ideální, pohádková vize o harmonii mezilidských vztahů v třídně diferencované společnosti.

Un'opera che non solo ha precorso genialmente le moderne ricerche strutturaliste, ma che apre ancor oggi prospettive nuove e feconde di ricerca in una sfera che supera certamente quella del folclore. Morfologia della fiaba di Vladimir Ja. Propp, pubblicata nel 1928 a Leningrado, è diventato un classico delle scienze umane, un'opera che non solo ha precorso genialmente le moderne ricerche strutturaliste, ma che apre ancor oggi prospettive nuove e feconde di ricerca in una sfera che supera certamente quella del folclore, cui il libro di Propp si dedica. Indagando con esattezza di metodo Propp arriva alla tesi di un'omogeneità strutturale di tutte le fiabe. La presente edizione della Morfologia della fiaba è arricchita da un saggio che Claude Levi-Strauss dedicò a questo libro di Propp e di uno studio che lo stesso Propp scrisse appositamente per i lettori italiani, in polemica con l'etnologo francese.

Kniha má tři části, které odpovídají třem základním aspektům, které se většinou, obvykle však izolovaně, uplatňují při studiu pohádek.

Předkládaná práce je souhrnem studií a glos z let 2001–2015, které se zaměřují na metodologické otázky literární historie. Obsahuje úvahy o emancipačním hnutí a formování novodobé české literatury na počátku 19. století, včetně paradoxů vztahů k německé literatuře, bohemismu a ambivalentního pojetí národní identity. Texty reflektují postupné utváření koncepce paradigmatického pojetí dějin literatury, podrobně zpracované v knižní monografii z roku 2011. Součástí publikace jsou také dvě studie, které ukazují metodologické možnosti paradigmatického modelu pro analýzu historických proměn kulturních fenoménů. Teoretické otázky reflexe dějin se prolínají s úvahami o tvorbě jednotlivých autorů, jako jsou Němcová, Erben, Šalda a Komenský. Tyto monotematické interpretace slouží jako ověřování možností, které literárněvědnímu zkoumání nabízí filozofická hermeneutika. Závěrečná studie se zabývá vztahem individua jako předmětu a subjektu dějin a poukazuje na úskalí mezi vědou a ideologií.

Práce přináší jak faktograficky, tak i teoreticky založenou reflexi emancipačního procesu, v němž byly položeny základy novodobé české literatury. Osobitá koncepce, inspirovaná Kuhnovým pojetím paradigmatu, Ricoeurovou hermeneutikou a recepční estetikou tzv. Kostnické školy vkládá problematiku obrozenské literatury - a zejména její vztahy k německé kultuře - do nových souvislostí. Čtenáři najdou v knize množství odkazů na odbornou literaturu a také na dobové prameny. Kniha je schopna oslovit širokou škálu čtenářů, literární historiky, komparatisty, studenty, a vzhledem k čtivé formě výkladu také širší okruh zainteresovaných laických čtenářů.

Kniha obsahuje jedenadvacet literárněvědných prací, které vznikaly v průběhu posledních tří desetiletí a je rozdělena do čtyř částí. V prvním oddílu (Na pomezí: starší literatura a folklor) osciluje kolem problematiky folklorní pohádky a jejích vztahů k literatuře. Druhá část (Glosy k literatuře pro mládež) nabízí průhledy, které v této oblasti odkrývají jak vnitřní specifičnost tvorby pro děti, tak i souvislosti, kterými je spjata s celkovým literárním kontextem a myšlením o literatuře. Ve studiích soustředěných v oddíle Dějiny a tvorba otvírá autorčin hermeneutický přístup otázky, které zasazují mnohá známá díla 19. století do širších, filozoficky podmíněných souvislostí. Ve čtvrté části (Prolamování struktur) vrcholí reflexe strukturalistické metody a zároveň vyvstávají z těchto studií kontury nového poststrukturalistického konceptu literární historie.