Heda Kaufmannová Boeken

Autorčiny vzpomínky na období druhé republiky a zejména léta 2. světové války, kdy se spolu s bratrem, MUDr. Viktorem Kaufmannem, zapojila do odboje. Oba byli členy Petičního výboru Věrni zůstaneme (PVVZ). Viktor Kaufmann byl v říjnu 1941 zatčen a krátce před koncem války popraven. Heda, která ve své činnosti pokračovala, neuposlechla v září 1942 předvolání do transportu a zbytek války prožila v ilegalitě.

Vyprávění o rodinných prázdninách v Haindorfu (dnešní Hejnice), městečka ležícího ve frýndlantském výběžku na úpatí hor, a návratech sem po řadě let a životních zvratů. Na pozadí jsou naznačeny osudy členů košaté židovské rodiny s větvemi českými i německými.

Listy z rodinné kroniky vznikaly v druhé polovině sedmdesátých let 20. století jako součást volného cyklu vzpomínek (knižně dosud vyšly Válečné vzpomínky a Haindorf). Ve svých textech Heda Kaufmannová postupně mapuje své rodové kořeny, ohledává a komponuje zasuté střípky s utkvělými detaily o příbuzných, jejich povahových rysech a vzorech chování. Vzpomínky, jež se vážou k průběhu běžného rodinného života, práce i volného času, zpřítomňují hluboce zažitou blízkost a důvěru. Stejně plasticky působí i kapitoly věnované školní docházce do obecné a měšťanské školy a později dívčího lycea, spolužačkám a pedagogům. Autorka přitom nezastírá stinné stránky tehdejšího školství, líčí upjatou atmosféru posledních let Rakousko-uherské monarchie a euforii z konce první světové války a ze vzniku samostatného Československa. Heda Kaufmannová nechce podávat všeobecně platnou výpověď o době, kterou prožila, na líčené období nepohlíží se sentimentem nebo naivitou, humor a ironie jsou výrazným stylovým znakem jejího literárního projevu. Do dnešní doby tato kniha přináší kromě jiného zprávu o zázemí ženy, která se mnohokrát osvědčila svou statečností a odhodláním vzdorovat nepříznivým životním okolnostem.