Bohuslav Šalanda Boeken

Při vyslovení slova automobil obvykle ihned vyvstane na mysli masově rozšířený dopravní prostředek, který člověka provází již více než sto let. Kolektiv autorů si však vytkl za cíl podívat se na automobil úhlem pohledu kulturních dějin. Motorismus je v rámci jednotlivých kapitol zkoumán v nejrůznějších souvislostech, od aspektu estetického a módního přes uměleckou inspiraci a výrazový prostředek v divadle a filmu po fenomén společenského a každodenního života různých skupin obyvatelstva. Nastíněny jsou i fáze jeho technického vývoje. Kulturní rozměr českého motorismu je sledován na obsáhlém pramenném základě, těžícím jak z dosud nezveřejněného archivního materiálu, tak i z nejnovější domácí a zahraniční literatury. Knihu doprovází čtyřicet dobových fotografií.

Motorismus představuje jeden z fenoménů 20. století. Změnil společnost snad ve všech ohledech. Podstatně zvýšil nejen mobilitu společnosti, ale přetvořil i krajinu a města. Automobil se stal podmínkou existence a rozvoje společnosti, dokonce včetně vojensko-strategické oblasti. Bez automobilu se neobejdou jednotlivé sektory ekonomiky. Motorismus s sebou nepřinesl automaticky jen pozitiva, ale také řadu negativ. Autoři se zaměřili na fenomén automobilismu z hlediska české (československé) společnosti od konce 19. století po počátek 21. století. Automobil sledují v několika rovinách: od jeho tradičního využití jako dopravního prostředku, který se uplatnil ve veřejné i individuální dopravě, přes jeho interakci s okolím až po obraz v kulturním světe. Snahou autorů bylo zachytit i změny probíhající po roce 1989. Autoři vytěžili obsáhlý archivní materiál, včetně dobového tisku a nejnovější domácí i zahraniční literatury. Text doprovázejí dobové plakáty a fotografie.

Kniha se věnuje problematice sociální změny a různých badatelských přístupů k ní. Jedná se o příspěvek k rozvoji sociohistorické perspektivy, pochopené jako multidisciplinární způsob zachycení dlouhodobých procesů a změn. Ty jsou představovány v klíčových studiích, v nichž autoři zachycují politické události a jejich vliv na obyvatele (postavení šlechtice, měnová reforma, rozpad Československa), ale také kulturní život českých zemí (Národní divadlo za druhé světové války). Aktérství představuje vlastnost sociálního subjektu, jenž má úlohu hybatele jednání v určitém vysvětlujícím modelu. Autoři nevynechali ani teoretický rámec, který je nutný pro jejich zkoumání. Každá stať rovněž obhajuje jiný přístup, který lze použít při analýze vztahů aktérů a sociální změny, což rozšiřuje a obohacuje paletu metod a problematiky historické sociologie.

Kniha Bohuslava Šalandy, etnologa a folkloristy z filozofické fakulty Univerzity Karlovy, podává mikrosociologii a mikrohistorii východočeské vesnice Široký Důl, která v uplynulém půlstoletí zaznamenala řadu viditelných, přelomových změn civilizační, ekonomické, kulturní a sociální povahy.

Úvahy Bohuslava Šalandy **Štítky:** Psychologie a sociologie, Úvahy, Člověk a společnost, Oběť - náboženské aspekty, Oběť, Mesianismus, Oběť - psychologické aspekty přání a zašlete jej svým známým. Přidat do přečtených knih » Máte již přečtenou danou knihu? Zařaďte si jí do knihovny a najděte podobné.

Druhý svazek knižní edice Historická sociologie reprezentuje stati nadějných studentských tvůrců z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a částečně z Filozofické fakulty téže univerzity. Zpracovávaná témata jednak patří do hlavního proudu historické sociologie a jednak přinášejí interdisciplinárně pojatou analýzu kulturně-historických fenoménů. Poslední tři studie jsou zaměřeny na problémy vývoje české společnosti v průběhu 20. století. Editoval Bohuslav Šalanda.