Flint Whitlock Volgorde van de boeken (chronologisch)

Každodenní život mezi mučením, hladověním a pseudolékařskými pokusy. Na území obývaným civilizovaným německým národem existovalo místo, kde stráže SS bez omezení mučily, vraždily a nechávaly hladovět desetitisíce bezbranných vězňů. Kde nacističtí lékaři mohli volně provádět děsivé pseudolékařské experimenty a studnice zla neměla žádné dno. Kniha popisuje každodenní život v koncentračním táboře Buchenwald, kterému vládli lidé bez svědomí a zábran. Až ji budete číst, je pravděpodobné, že budete prožívat velmi nepříjemné pocity, avšak díky ní budete moci porozumět, co koncentrační tábor Buchenwald přesně znamenal.

Svědectví chlapce, jenž byl spolu se svých otcem zatčen kolaborantskou policií; později byli umístěni v koncentračním táboře Buchenwald. „Bylo mi teprve sedmnáct, když se jednou pozdě v noci ozvalo bušení na dveře. Francouzská kolaborantská policie vtrhla dovnitř a zatkla mne a mého otce coby členy odboje. Po měsících v celách francouzských věznic nacpali dva tisíce muklů do dvaceti železničních vagonů. Naším místem určení byl Buchenwald, nestrašnější tábor na území nacistického Německa. Stráže SS v nás viděli podlidi, jejichž život nemá žádnou cenu a jediným smyslem jejich existence je otrocká práce. Byl jsem mnohokrát zbit a hladověl jsem. Byl jsem svědkem brutálního mučení a nesmyslných vražd. Ale nakonec jsem přežil…“ Druhý díl tzv. Buchenwaldské trilogie (další díly: Buchenwaldské bestie – Karl a Ilse Kochovi a lampy se stínítkem z lidské kůže; Buchenwald – Peklo na kopečku).

Historia Karla i Ilse Kochów, pary nazistów, która rządziła obozem Buchenwald twardą ręką od 1937 do 1941 roku. Rządy terroru, które obejmowały bicie, tortury i zabijanie niewinnych więźniów, by ich wytatuowane skóry mogły zdobić abażury i inne osobiste przedmioty, zakończyły się egzekucją Karla, a dla Ilse najgłośniejszym procesem o zbrodnie wojenne XX wieku. W dziesiątki lat po tragediach nazistowskich obozów koncentracyjnych i obozów śmierci, ludzie wciąż zadają te same pytania: Jak to się mogło stać? Jak na pozór kulturalne i cywilizowane społeczeństwo mogło dokonać aktów tak niewyobrażalnej przemocy, która miała miejsce w tych obozach? Jakie bestie mogły być za to odpowiedzialne? 'Nie ma wątpliwości – najgorszym ze wszystkich komendantów obozów był Karl Koch.', Tom Segev, autor Soldaten des Bösen. Zur Geschichte der KZ-Kommandanten 'Poza kilkoma uprzywilejowanymi osobami nikogo nie traktował [Karl Koch] jak człowieka.', Arthur L. Smith 'Ilse Koch zyskała sobie przydomek „Suki z Buchenwaldu” ze względu na okrucieństwo, lubieżne zachowanie, bezsensowny gniew i brak współczucia dla cierpienia.', Joshua M. Green, autor Sprawiedliwości w Dachau