Josef Šimon Boeken

Šimon se bytostně přihlásil k Holanovu odkazu, který ovšem rozvíjí svým nezaměnitelným rukopisem. Autorovy verše jsou drásavé, existenciálně vypjaté, jsou poezií vysokého napětí a moderní obraznosti.

Abel, Günter: Was ist Interpretationsphilosophie?. Lenk, Hans: Interpretationskonstrukte als Interpretationskonstrukte. Oehler, Klaus: Über Grenzen der Interpretation aus Sicht des semiotischen Pragmatismus. Simon, Josef: Zeichenphilosophie und Transzendentalphilosophie. Borsche, Tilman: Freiheit als Zeichen. Zur zeichenphilosophischen Frage nach der Bedeutung von Freiheit. Stegmaier, Werner: Weltabkürzungskunst. Orientierung durch Zeichen. Hogrebe, Wolfram: Mantik und Hermeneutik. Eine Skizze. Stetter, Christian: Die Arbitrarität des Zeichens. Sprachwissenschaft als fiktionales Handeln. Kaleri, Ekaterini: Verstehen als fundamentaler Begriff von Erkenntnistheorie und Ontologie. Zur gemeinsamen Grundlage geistes- und naturwissenschaftlicher Erkenntnis.

Třetí básnická sbírka mladého autora navazuje na civilní poezii jeho předchozích knížek a představuje člověka uprostřed velkoměsta, člověka kosmického věku.

Příběh osmnáctiletého absolventa gymnázia a neúspšného uchazeče o přijetí na vysokou školu,který vstupuje do praktického života jako kulisák nejmenovaného pražského divadla

Volné i rýmované verše se dotýkají v podtextu snahy o zdravé životní prostředí, odsuzují životní plochost a život ve vyjetých kolejích a stavějí se na stranu ponížených a utiskovaných. Sbírka získala cenu ministerstva kulturyČSR v literární soutěži k Mezinárodnímu roku ženy.