Marie Tošnerová Boeken

Osudy bývalého královského města Berouna od nejstarších dob až do přelomového roku 1989. Historii města významně ovlivnila jeho poloha, a to jak z politického, tak i z přírodního hlediska: leželo totiž na důležité obchodní zemské stezce spojující Prahu s Plzní. V dobách míru přispívali kupci a cestující procházející Berounem k jeho rozkvětu, ve válečných dobách naopak byla jeho poloha příčinou utrpení obyvatel i města. Zlom v jeho vývoji znamenala třicetiletá válka, z jejichž následků se město vzpamatovávalo velmi dlouho. Výrazný rozkvět nastal ve druhé polovině 19. století, kdy se malé provinční město přeměnilo ve významnou průmyslovou aglomeraci.

Kniha je věnována jednotlivým druhům písemné komunikace v období raného novověku od 16. do 18. století a vychází z tradičního nahlížení na komunikaci jako na jednoduchou sociální interakci. Písemná komunikace je zde pojímána ve dvou rovinách podle tematické příbuznosti. První rovinu představuje korespondence, druhou tvoří zpravodajské písemnosti, rukopisné i tištěné. Jednotlivé kapitoly se opírají o pramenný výzkum v domácích i zahraničních institucích a přinášejí poznatky jak k obecné problematice písemné komunikace, tak i analýzy dílčích problémů.

Kniha shrnuje historiografické narativní prameny k dějinám tří významných českých měst – Prahy, Českých Budějovic a Litoměřic, vzniklé před rokem 1800. Poznatky vycházejí z dlouholetého pramenného výzkumu rukopisů a starých tisků, jejichž analýza umožnila v této publikaci obecný vývoj městské historiografie raného novověku v Čechách a ilustrovat její genezi a proměny na konkrétních aglomeracích.

48. publikace z ediční řady Historie a současnost podnikání v regionech ČR. Historickou část zpracoval kolektiv autorů Miloš Garkisch, Marie Tošnerová, Jiří Topinka; autorská spolupráce na druhé části Jiří Jankovec.

Úvod do studia městského kronikářství v Čechách v letech 1526-1620. Publikace se zabývá problematikou raně novověkých kronik českých měst s důrazem na předbělohorskou dobu. První část tvoří charakteristika širších souvislostí vzniku těchto narativních pramenů, včetně jejich typologie a metodiky přístupu k jejich studiu. Stěžejní kapitola je věnována momentům vzniku městských kronik, metodám práce předbělohorských historiků, podobě textů a jejich recepci. Druhou část představuje komentovaný soupis kronikářských prací z předbělohorských českých měst, včetně dochovaných opisů. Ve městech, kde na tradici předbělohorského kronikářství navazovala literární činnost tohoto druhu v 17. a 18. století, jsou pak stručně zaznamenána i tato díla. Práci uzavírá seznam vydaných pramenů a literatury spolu s rejstříky.