Jiří Adámek Boeken

Jean-Patrick, francouzský profesor historie, se po přečtení starodávného rukopisu ve spánku ocitá v temném středověku. I přes bolestivé probuzení a zjevné stopy po zranění, jež utržil během spánku, odmítá uvěřit a zoufale hledá logické a racionální vysvětlení. Další dokumenty, díky kterým se stane svědkem pádu templářské pevnosti, zabrání znásilnění půvabné markýzy, promluví s Bonapartem či usedne do kokpitu stíhacího letounu, profesora donutí tento zvláštní jev akceptovat. Fascinován prožitky a vzpomínkami postav, jejichž osobnost se stává nedílnou součástí jeho samotného, zcela propadá tajemné moci listin. Důsledkem je však vážná krize s manželkou Charlotte a hrozící rozpad dlouholetého vztahu. Poslední nadějí na záchranu manželství se tak stává jejich syn, J. P. junior. Avšak pouze za předpokladu, že na něj listiny budou působit... Může rodinné pouto překonat nenávist mezi křížem a kalichem? Získá Jean v synovi spojence, nebo přijde díky dokumentům o ženu? A všimne si včas náznaku, který má před očima celou dobu?

V pohraničním hvozdu mizejí záhadně černovlasé ženy a dívky. Nebylo nalezeno tělo žádné z nich, žádná stopa. Mezi obyčejným lidem se začíná šířit strach. Jako první zmizela vznešená paní Guta, manželka brandenburského markraběte Egberta, který vyslechl výzvy krále Přemysla I. Otakara a přesídlil do pohraničí mladého království. Přes bolestnou ztrátu se markrabě nevzdal a v drsné oblasti Krušných hor nadále zůstal. Mizí další ženy, obavy prostého lidu sílí a snahy o vytvoření prosperujícího panství se pomalu hroutí. V zoufalém pokusu o jeho udržení Egbert povolá na pomoc Heřmana z Týnce, rytíře s ostrým mečem i rozumem, známého svými vyšetřovacími schopnostmi i nezkrotným temperamentem. Po příjezdu z dalekých Benátek si Heřman najímá k ruce bystrého sirotka Mikeše a okamžitě se pouští do práce. Během nelehkého vyšetřování postupně odhaluje děsivé tajemství, jehož zrůdnost otřese i otrlým křižákem. Jaké tajemství skrývají temné hvozdy Krušných hor? Kdo je vrahem a co ho vede k tak brutálním činům? A jakou roli v temném příběhu sehraje otec Bartoloměj, pokorný služebník Boží?

Kniha se věnuje specifickému proudu současného divadla, ve kterém dochází k prolínání hudebních a divadelních prostředků, tzv. théâtre musical. První část přibližuje tvorbu trojice významných současných zahraničních reprezentantů théâtre musical: Georgese Aperghise, který 20 let vedl hudebně-divadelní laboratoř Atelier Théâtre et Musique (ATEM);německého skladatele Heinera Goebbelse, tvůrce instrumentálního divadla, kde se hráči na nástroje stávají i performery a Švýcara Christophera Marthalera, který vytváří scénické fresky minimalistického charakteru. Druhá část se věnuje osobnosti Emila Františka Buriana, který v českém prostředí divadlo typu théâtre musical předznamenal. Práci doplňuje autorův pokus definovat \\\"herectví poutaného hudbou\\\" na základě vlastní zkušenosti z projektu Tiká tiká politika.

Kniha "Na zdraví!“ aneb „O pohostinství v Litoměřicích a v Terezíně v dobách minulých" – Poutavá publikace plná dobových fotografií, obrázků a dokumentů se věnuje těmto tématům: - Od nejstarších krčem v Litoměřicích po současnost - Pivaři a vinaři - Stručně o pivovarech v Litoměřicích a okolí - Co ulice, to hospoda nebo dvě - Jak se pivo točilo a má točit - Hospody a prostituce v Terezíně - Pivo bylo vždy drahé a porce malé Příloha - sběratelské tácky, etikety a sklenice.

Kniha seznamuje čtenáře s jazykem a metodami obecné topologie aplikovatelných ve funkcionální analýze,teorii komplexní proměnné ,diferenciálnych rovnic apod.

Publikace je určena hlavně posluchačům vysokých škol technických,absolventům těchto škol a technikům z praxe,kteří pracuji v oborech souvisejících s přenosem dat.

Peter Brook patří k nejvýznamnějším divadelním režisérům a experimentátorům v celosvětovém měřítku. Inscenoval od roku 1950 desítky představení a režíroval uznávané filmové adaptace. V roce 1981 nazkoušel v divadle Bouffes du Nord v Paříži Tragédii Carmen, kterou převedl i do filmové podoby. Deník pořizovaný Michelem Rostainem během zkoušení hry je autentickým svědectvím režisérovy otevřené a pečlivé práce se souborem. Popisuje především, jak se Brook snaží zbavit operní pěvce veškerých manýr a hereckých stereotypů například permanentní cvičení hlasu, pohybů a gest, využití fotografií či filmu pro evokaci prostředí a charakterů. Na konkrétních příkladech popisuje i jednotlivá herecká cvičení, improvizace a překážky, s nimiž Brook při zkoušení zápasil, promýšlení jejich jednání či improvizované přehrávání scén a interakcí postav. Finální podoba inscenace se rodí z intenzivní spolupráce celého souboru.