Taťána Lukešová (1927), autorka čtenářsky úspěšného titulu …A léta běží, v této nové knížce vzpomíná na své bezstarostné dětství u tetiček na vesnici (Veselíčko). V následujících autobiograficky laděných příbězích Kafíčko vzpomíná skrze literární postavu Alice na pohnutá válečná léta, kdy jí hrozil transport, na období komunismu, ale reflektuje i čas, kdy se člověk začíná ohlížet za svým životem. Poslední oddíl knížky Čaj o páté přináší výbor z její povídkové tvorby.
Půvabné vyprávění o prázdninách, které prožila holčička z Prahy s kamarády na venkově, je situováno do předválečných let. Knížka, která najde zaujaté čtenáře mezi dětmi i mezi dospělými, kteří si rádi při její četbě zavzpomínají na zašlé časy.
Vzpomínky Taťány Lukešové v sobě skrývají celou tragiku 20. století s jeho hrůzami i nadějemi. Do jednoho života se tak vešla milá setkání s TGM a Janem Masarykem, kulturní svět první republiky i idylické dětství obklopené láskou, ale také ztráta téměř všeho, výslechy na gestapu, vyloučení kvůli židovskému původu, skrývání se a ponižující rasové testy. Je to život, do něhož vstoupil svět divadla a filmu, velká láska i významné osobnosti včetně britské královny. Ale také nelítostné řádění akčních výborů KSČ, strach a bída 50. let, beznaděj nastupující normalizace i osudové rány. Autorčiny vzpomínky doplňuje výbor z jejích deníkových záznamů z posledních let života a bohatá dokumentární příloha (plná fotografií i ukázek z tvorby jejího otce a manžela). Na autorku zde vzpomínají také různé osobnosti (Jan Potměšil, Marie Vaculíková, Hana Hegerová aj.).