Marek Vařeka Boeken

Hlavním tématem pátého svazku ediční řady Nobilitas in historia moderna je otázka problematiky vztahu šlechty obývající hornoslezský prostor k regionálním či nadregionálním centrům (politickým, společenským, hospodářským či kulturním), jak se odrážel především v možnostech utváření osobních kariér konkrétních šlechticů, resp. jak dále ovlivňoval osudy celého rodu. Autoři jednotlivých textů řeší otázku, jaké možnosti uplatnění v Horním Slezsku mohli nalézt nejen domácí šlechtici, ale také příchozí z jiných částí zemí Koruny české, habsburské monarchie nebo zahraničí, a jak byly možnosti kariérního růstu ovlivněny významnými politicko-geografickými změnami, kterými Horní Slezsko prošlo v období novověku.

Publikace se zabývá historií čtyř rytířských řádů, jejichž působení začalo ve Svaté zemi (Řád maltézských rytířů, Řád Božího hrobu, Řád německých rytířů, Řád svatého Lazara). Pozornost je soustředěna rovněž na hierarchii řádů a jejich současnost včetně působení v českých zemích.

Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Kniha seznamuje s osudy a významem nejen předků Jiřího z Poděbrad, ale také jeho potomků, kteří se stali přičiněním „husitského krále“ zámožným knížecím rodem ve vedlejší zemi České koruny Slezsku a ke kacířskému předkovi se už raději moc nehlásili. Jako minsterberští a olešničtí vévodové přežili dokonce Bílou horu a vymřeli až v polovině 17. století. Kolektiv historiků se v knize pokouší nastínit nejen dějiny rodu v období 300 let, kdy představoval důležitý politický, hospodářský a kulturní faktor ve východočeském, slezském a severomoravském prostoru, ale zabývá se i dalšími aspekty jejich působení. Například genealogickými, heraldickými, hospodářskými či kulturními. Vždyť například jeden z mladších synů krále Jiřího Hynek proslul jako výborný a prostopášný renesanční básník. -- zdroj: www.kosmas.cz --

Kniha není klasickou monografií, ale zabývá se především hospodářstvím Pernštejnů ve sledovaném období, a fungováním úvěru. Předluženost za života Jana z Pernštejna, z velké části i jako dědictví po předcích, měla za následek neodvratný hospodářský úpadek a bankrot. Barevná a černobílá obrazová příloha, mapy, rodokmen, poznámkový aparát a rejstříky.

Císařovna Marie Terezie je nejpozoruhodnější panovnicí v dějinách českého státu. Pomocí reforem se snažila přeměnit svou říši v moderní stát. Tento sborník vychází k výročí připomínající 300 let narození císařovny.

První monografie vzniklá na území českých zemí navazuje na dlouholetý badatelský zájem Dr. Marka Vařeky věnujícího se dějinám rodu Lichtenštejnů. Monografie zaměřená na osobnost prvního knížete Karla podává jasné odpovědi na jednotlivé etapy jeho života. Smyslem monografie bylo podat vyčerpávajícím způsobem veškeré dostupné informace k jeho ekonomickým a hospodářským strategiím, které mu otevřely všechny politické dveře u tří císařů přelomu 16. a 17. století. Čtenář se na skoro osmi stech stranách dozví zajímavé ekonomicko-politické souvislosti předbělohorské a pobělohorské doby. (150 vyobrazení, 80 tabulek)

Rod pánů z Lichtenštejna přišel na Moravu v roce 1249 a usadil se zde. Kniha mapuje hospodářské a rodové dějiny Lichtenštejnů na Moravě od jejich příchodu až do osudné Bílé hory. Všímá si jednotlivých hospodářských aspektů v jednotlivých dějinných etapách. Zároveň poskytuje základní pohled na jednotlivé členy rodu od středověku až do nástupu prvního knížete Karla.