Bohuslav Binka Boeken

Populárně - naučné texty vyučujících a studentů.

Binkova práce je pokusem o překonání tendenčního a zkresleného obrazu vývoje i soudobého stavu naší enviromentální scény. Autor proto vytyčuje zcela zásadní otázku - jsou či nejsou česká enviromentální hnutí extremistická? Nechce se ovšem spokojit s pouhým nepodloženým konstatováním v kladném nebo záporném smyslu, ale celou knihou se vine úsilí problém řádně prozkoumat a teprve na základě kritické analýzy se dopracovat k patřičné odpovědi.

John Ruskin, jeden z nejvýznamnějších britských uměleckých kritiků, význačný akvarelista, sociální i ekonomický vizionář a reformátor, byl současně jedním z nejvýraznějších obdivovatelů a milovníků přírody, především té velehorské. Tři autoři představují a kriticky analyzují Ruskinovy ideje spojené s přírodou v rovině filosofické, estetické a umělecko-kritické, sociálně-ekonomické a environmentální. Texty zkoumají jak Ruskinovy představy o vývoji světa a přírody, tak jeho teze o umění zobrazujícím přírodu, stejně jako podrobnou estetiku přírodních objektů. Část knihy se zaměřuje i na Ruskinovu tvrdou kritiku liberální ekonomie a industrializace jako ničitelů krajiny.

Autor ve své publikaci shrnuje několik přístupů k enviromentální etice, jež nazývá „kritické koncepty“. V první části porovnává mezi sebou několik přístupů např. Edwarda E. Wilsona, Matta Ridleye, Josefa Šmajse, Juliana L. Simona či Václava Klause. V druhé části je čtenář seznámen s pestrou historii enviromentální etiky, přičemž představuje její nejvýznamnější proudy – environmentální etiku biocentrickou, ekocentrickou, antropocentrickou, hlubinně ekologickou, sociálně ekologickou, zoocentrickou a teocentrickou.

Tato studie si klade za cíl představit počátky českého a slovenského environmentálního myšlení. Kniha začíná analýzou knihy Josefa Durdíka Pozor na lesy!, kterou lze považovat za centrální dílo českého environmentalismu 19. století. Na analýzu Durdíkova díla a komparaci s dalším významným environmentálním autorem 19. století Johnem Ruskinem navazuje přetisk samotné Durdíkovy knihy. Druhou část naší práce zahajuje studie Petra Jemelky, mapující autory počátků slovenského environmentálního myšlení Jonáše Záborského a Jána Maliarika. I studii Petra Jemelky doplňují vybrané texty zkoumaných autorů.

Sedmdesátá léta minulého století nebyla pouze dobou zvratu vztahů mezi náboženstvím a moderní společností, ale také obdobím boje o podobu interpretace environmentální krize. Tyto zdánlivě nepodobné děje mají překvapivě mnoho společných rysů, a především velmi podobné vyústění, které se brání dosazení na tradiční škálu dichotomií politické filosofie. To, co se alespoň zpočátku zdálo jako znovuoživení konzervativního postoje v církvích, zradikalizování feministické teorie či zasazení environmentální krize do širšího rámce, skončilo ve všech případech vítězstvím nového typu fundamentalismu. Fundamentalismu, který bez váhání využije všech prostředků a technologických výdobytků nenáviděné modernity k znovuoživení dávno zapomenuté společnosti Řádu, Boha či Matky Země. Kniha Analýza hlubinné ekologie se pokouší rozebrat vznik, vývoj a rozpad jednoho takového neofundamentalistického hnutí.

Publikace uznávaných autorů reaguje na obrat společenských věd k etice. Je určena studentům a pedagogům vysokých škol zaměřených na ekonomii, sociální vědy a environmentalistiku i všem zájemcům o tyto oblasti. První část se věnuje evolučně-ontologické teorii konfliktu kultury s přírodou a novému pochopení role ekonomiky v kultuře a kultury v přírodě. Je zde představeno téma lidské práce i problém změny vzdělání pro globalizovanou kulturu. Druhá část pojednává o myšlenkových experimentech dokazujících smysl a význam environmentální etiky. Její první oddíly jsou věnované kritice dlouhodobé snahy izolovat etiku od filosofie a speciálních věd, další kapitola analyzuje šest nejvýznamnějších konceptů environmentální etiky. Třetí část se pak zabývá etickými hledisky v podnikatelské praxi. Komentuje aktuální trendy v současné podnikatelské etice a reflektuje zásady v podnikání na zahraničních trzích.

Svoboda tváří v tvář výzvám lidí na útěku, islámu a a krize přírodního prostředí. Obsahuje přednášky starozákonníka M. Prudkého: Příchozí a hosté mezi národy země, farářky Ch. Schultz: Církev s uprchlíky v Německu, diakonické pracovnice A. Fendrychové, Práce Diakonie ČCE s uprchlíky, historika P. Hlaváčka: (In) tolerance v evropských dějinách a dnes, právníka M. Rozumka: V prvé řadě stát na straně pronásledovaných, religionisty P. Hoška: Křesťanství tváří v tvář islámu, faráře M. Vymětala: Je islám ohrožen křesťanstvím?, biologa J. Žárského: Proč (ne)zkoumat život mikrobů na ledovcích, sociologa B. Binky: Zelený extremismus českých environmentálních hnutí?