Markéta Růčková Boeken

Za „nález století“ bezpochyby můžeme označit archiv posledního mladoboleslavského bratrského biskupa Matouše Konečného, odkrytý v srpnu 2006 v budově bývalého minoritského konventu a někdejšího sídla bratrských biskupů „na Karmeli“ v Mladé Boleslavi. Obsahem druhého svazku je ta část Konečného archivu, která se týká studia kněžského dorostu Jednoty bratrské na zahraničních vzdělávacích institucích. Cílem tohoto svazku je podat zevrubnou analýzu písemností studentů, budoucích církevních služebníků Jednoty bratrské, kteří byli v letech 1610–1618 vysíláni svými biskupy za dalším vzděláním především do Brém a dolnoslezské Bytomi nad Odrou, zasadit je do širších dobových souvislostí a v neposlední řadě zpřístupnit tyto písemnosti odborné i laické veřejnosti.

Kniha přináší soubor studií historičky a archivářky Olgy Fejtové, které byly publikovány v letech 1988–2020 a zaměřují se na dějiny měst a jejich elit v raném novověku, zejména na příkladu Loun a pražských měst. Souborné vydání patnácti statí přispívá k poznání klíčových problémů postmedieválních měst a usnadňuje vědecké využití textů, které byly dosud hůře dostupné. Publikace se věnuje ekonomické a sociální struktuře městského obyvatelstva, domovní držbě, meziměstským vztahům, migraci, národnostní situaci a konfesijním poměrům, městské (samo) správě a urbánním elitám. Kniha obsahuje také úvodní zamyšlení Jiřího Peška, který shrnuje význam autorčiných výzkumů. Pešek zdůrazňuje, že Fejtová vychází z důkladného archivního studia a systematicky zohledňuje širší kontext na základě relevantní literatury. Výsledky její práce nabízejí široký komparativní potenciál pro podobné výzkumy v jiných městech a poskytují metodickou oporu a inspiraci pro další badatele.

Publikace je věnována šlechtickým stoupencům historické jednoty bratrské v době 16. a první poloviny 17. století. V úvodní části její autoři sledují proces formování bratrské šlechtické obce, rodové konfesní tradice, výchovu a vzdělávání bratrské šlechty i různé roviny vztahu mezi duchovním a šlechticem jako objektem zájmu bratrské duchovní správy. Pozornost je věnována také tomu, jak šlechtické vrchnosti podporovaly bratrské sbory, nebo zájmu urozených o dobovou bratrskou literaturu. Publikace je pokračováním ediční řady „Archiv Matouše Konečného“ a její druhou část tvoří edice pramenů, zejména dopisů urozených, kteří se z různých důvodů obraceli na mladoboleslavského bratrského biskupa. Byli mezi nimi také Václav Budovec z Budova, Václav Vilém z Roupova, nebo Karel starší ze Žerotína. Korespondenci doplňuje edice částí rejstříků osob – členů jednotlivých sborů mladoboleslavské diecéze, které jsou zároveň jedinečným genealogickým pramenem, neboť obsahují jména několika set urozených, kteří se hlásili k jednotě bratrské.