Hana Hašková Boeken

Publikace se zabývá tématem, jehož systematické pokrytí je nutné nejen pro budování odborného diskursu genderových studií u nás, ale také pro úplnější poznání transformačních procesů v České republice po roce 1989. Svým rozsahem a tématem je tato publikace důležitým zdrojem především pro vysokoškolské studující a vyučující v kursech genderových studií, médií, sociálních hnutí a politicko-ekonomické tranzice. Při vzrůstajícím zájmu médií o otázky rovných příležitostí v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie bude zajímat i mediální pracovníky a pracovnice a vzdělanou veřejnost.

Málokterá oblast veřejné politiky je opředena tolika mýty jako péče o malé děti. Tyto mýty blokují rozvoj společenské diskuse, která by se opírala o poznatky soudobých mezinárodně uznávaných vědeckých studií více než o ideologické argumenty. Politolog, ekonom a sociolog v jedné osobě, socioložka a psycholog zde předkládají empiricky podloženou kritiku sedmi hlavních mýtů o péči o malé děti reprodukovaných v české společnosti. Výsledky jejich zkoumání zároveň ukazují na možné cesty reformy české rodinné politiky. Cílem knihy je odhalit a diskreditovat ty mýty, které na české politické a mediální scéně neustále přežívají a blokují otevřenou společenskou a politickou diskusi i reformu rodinné politiky tak, aby odpovídala potřebám různých typů rodin a jejich členů a členek.

Málokterá oblast veřejné politiky je opředena tolika mýty jako péče o malé děti. Tyto mýty blokují rozvoj společenské diskuse, která by se opírala o poznatky soudobých mezinárodně uznávaných vědeckých studií více než o ideologické argumenty. Politolog, ekonom a sociolog v jedné osobě, socioložka a psycholog zde předkládají empiricky podloženou kritiku sedmi hlavních mýtů o péči o malé děti reprodukovaných v české společnosti. Výsledky jejich zkoumání zároveň ukazují na možné cesty reformy české rodinné politiky. Cílem knihy je odhalit a diskreditovat ty mýty, které na české politické a mediální scéně neustále přežívají a blokují otevřenou společenskou a politickou diskusi i reformu rodinné politiky tak, aby odpovídala potřebám různých typů rodin a jejich členů a členek.

Kniha se zabývá současným uspořádáním partnerství a rodiny a vysvětluje jejich proměny a různorodost. Zároveň přináší analýzu proměn toho, jak lidé kombinují pracovní a soukromý život a jaká nerovně rozložená rizika z toho vyplývají. Tyto proměny nahlížejí autorky perspektivou životních drah. Postupují od teoretického a metodologického ukotvení výzkumu životních drah, pokračují analýzou mezigeneračních a meziskupinových rozdílů ve vybraných doménách životních drah až k hloubkovým analýzám životních trajektorií a zkušeností vybraných skupin.

Cílem knihy je prozkoumání a vysvětlení fenoménu bezdětnosti v české společnosti. Autorka se dotýká široce diskutovaného tématu nízké plodnosti české společnosti a prodlužování období bezdětnosti mezi mladými lidmi (tzv. odkládání rodičovství). V knize si stanovuje dvě výzkumné otázky: Jaké faktory přispívají k prodlužování období bezdětnosti a případně k bezdětnosti celoživotní? Jak definují (rozumějí) svou (své) bezdětnost(i) samotní bezdětní, jak se podle nich a v jejich vlastním případě bezdětnost "dělá" a jak ji prožívají? Zaměření výzkumných otázek vedlo autorku k využití dat a metodických postupů jak kvantitativní, tak i kvalitativní povahy. Autorka identifikuje faktory, které mají vliv na prodlužování období bezdětnosti a míru bezdětnosti v české společnosti mezigeneračně, pojmenovává rovněž faktory, jejichž vliv na prodlužování období bezdětnosti se v současné době posiluje. Dále ukazuje na možný potenciál teorie genderové spravedlnosti pro vysvětlení růstu podílu bezdětných v současné české společnosti.

Péče a konkrétně péče o děti je v současné době velmi diskutované téma, a to jak v českém, tak v evropském kontextu. Tato kniha se tématu péče o děti věnuje z hlediska legislativního a institucionálního rámce podpory péče o děti a genderových důsledků současného společenského nastavení v České republice, jakož i v kontextu současného směrování politiky péče v jiných evropských zemích. Jejím cílem je především zprostředkování výsledků empirických výzkumů a analýz v této oblasti široké veřejnosti a upozornění na některá koncepční pochybení v současném směrování politiky péče u nás.