Rudolf Fišer Boeken

První díl třísvazkových dějin města Třebíče, jež mají postihnout základní vývojové tendence města a zachytit jeho ekonomický, politický a kulturní rozvoj, zahrnuje nejstarší historii od založení benediktinského kláštera a počátků města až do poloviny 18. století. Výklad o minulosti města konfrontují autoři s vývojem celého třebíčského panství a zasazují jej do širšího rámce národních dějin.

Dvě studie o třebíčském benediktinském opatství.

Tentokrát Vás spolu s autorem Rudolfem Fišerem zveme k jedinečné cestě po souboru památek v městské památkové zóně v Třebíči, která zahrnuje bývalou židovskou čtvrť Zámostí, židovský hřbitov severně od této čtvrti a baziliku sv. Prokopa. Tyto památky byly oficiálně přijaty jako součást světového kulturního dědictví a zapsány na Seznam UNESCO. Románsko-gotická Bazilika sv. Prokopa, vybudovaná v letech 1240 - 1260 patří ke klenotům evropského stavitelství. Při jejím budování se uplatnila pozdně románsky orientovaná stavební huť, která k nám přišla z jihozápadní Francie přes Burgundsko a Horní Rýn. Židovská čtvrť je mimořádně uceleně zachovaná v působivém prostředí mezi řekou a skalním masivem severně od vlastního centra Třebíče. Tajemná atmosféra křivolakých uliček, temných zákoutí a klenutých průchodů a dalších charakteristických prvků na vás dýchne v židovské čtvrti, která se rozvíjela od středověku do 20. století a je nyní považována za výjimečný architektonický celek nejen v Evropě, ale i ve svě

Dějiny českých zemí od pravěku do poloviny 18. století.

Dávná minulost se tím nečekaně přihlásila o své místo v povědomí veřejnosti, zejména když se třebíčským památkám dostalo obecného uznání jejich výjimečnosti a kulturní hodnoty pro soudobou společnost. Zaniklé třebíčské opatství řádu sv. Benedikta na čas vystoupilo ze zapomnění a proniklo do povědomí obyvatel města, které za svůj vznik vděčí právě mnišské komunitě, jak to dodnes výmluvně připomínají tři kapuce v městském znaku. V souvislosti s oním návratem dávno neexistujícího a zpola zapomenutého kláštera Panny Marie do života moderního města vyvstala naléhavá otázka, co ve skutečnosti z jeho dějin a staletého působení řeholníků ve zdejším regionu zůstalo zachováno pro naši současnost a co je vůbec možné dovědět se o jeho historii.

Dějiny českých zemí od poloviny 18. století do vzniku České republiky. Hlavní linie výkladu je doprovázena paralelním textem umístěným na okrajích stránek uvádějícím doplňkové informace, vysvětlení některých složitějších pojmů. Bohatý ilustrační, mapový a grafický doprovod pomáhá pochopit historické souvislosti a vztahy českých zemí k okolním evropským zemím a ke světu vůbec.

Reprezentativní publikace s více než devadesáti barevnými, převážně celostránkovými fotografiemi. Značná část publikace je věnována těm třebíčským památkám, které se v roce 2003 staly součástí světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zejména bazilice sv. Prokopa, bývalému opatskému kostelu je tu věnována mimořádná pozornost a před citlivým objektivem často vystupují i pozoruhodná, tajemná zákoutí Židovského města. Opomenuty nezůstaly ani další historické a architektonické památky města: farní kostel sv. Martina, kostel Proměnění Krista Pána na Jejkově, Františkovský (Malovaný) dům na Karlově náměstí a mnoho dalších objektů.