Radim Jež Boeken

Monografie vydaná ke 100. výročí slezského města Český Těšín. Publikace mapuje především posledních 100 let vývoje města s nutnými přesahy do starší minulosti, mnohdy až do středověku, a to v širším kontextu dějin Těšínska. Je strukturována tematicky, jednotlivé kapitoly sledují historicko-geografický, politický a správní vývoj, demografický vývoj a národnostní otázku, architekturu a urbanismus, hospodářský a sociální vývoj, náboženské poměry, školství, kulturní a společenský vývoj. Přidanou hodnotou publikace jsou nástiny dějin všech městských částí, původně samostatných obcí. Hlavní text knihy, který je doprovázen velkým množstvím unikátní ikonografie, je opatřen poznámkovým aparátem. Nechybí soupis pramenů a literatury, jmenný rejstřík či obsáhlé resumé. Tuto odbornou publikaci pro město Český Těšín k jeho 100. výročí vydalo nakladatelství Henryka Wawreczky společně s Muzeem Těšínska a Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Ostravě. Hlavními redaktory byli Radim Jež, David Pindur a Henryk Wawreczka. Kromě nich se na přípravě díla autorsky podíleli další historici: Pavlína Badurová (Muzeum Těšínska), Dan Gawrecki (emeritní profesor), Martin Krůl (Muzeum Těšínska), Radek Lipovski (Ostravská univerzita), Lenka Nováková (Muzeum Těšínska), Ilona Pavelková (Muzeum Těšínska), Romana Rosová a Martin Strakoš (oba NPÚ Ostrava).

Publikace pojednávající o historii obce Třanovice.

Sborník přednášek z let 2008-2009, které se věnovaly dějinám Slezska od středověku po současnost. V publikaci je 18 příspěvků.

Publikace, která byla vydána u příležitosti 100. výročí založení české obecné školy v Jablunkově, popisuje v širším záběru vývoj školství v tomto nejvýchodnějším městě České republiky a zároveň nejjižněji položeném městském sídle v rámci celého historického Slezska od prvních písemných zmínek až do současnosti. Kromě původní školy, jež vznikla při farním kostele nejpozději v 16. století, se v knize autoři věnují rovněž vzdělávacím zařízením existujícím ve městě a širší spádové oblasti do konce první světové války. Její hlavní část je však zaměřena na osudy českého základního školství po roce 1921. Díky unikátním, dosud nepublikovaným fotografiím a dalším ikonografickým pramenům se stává přehlednou obrazovou kronikou posledních 100 let jeho vývoje v dobách prvorepublikového rozkvětu, socialistického budování i moderní přítomnosti.

Monografie vydaná ke 100. výročí slezského města Český Těšín. Publikace mapuje především posledních 100 let vývoje města s nutnými přesahy do starší minulosti, mnohdy až do středověku, a to v širším kontextu dějin Těšínska. Je strukturována tematicky, jednotlivé kapitoly sledují historicko-geografický, politický a správní vývoj, demografický vývoj a národnostní otázku, architekturu a urbanismus, hospodářský a sociální vývoj, náboženské poměry, školství, kulturní a společenský vývoj. Přidanou hodnotou publikace jsou nástiny dějin všech městských částí, původně samostatných obcí. Hlavní text knihy, který je doprovázen velkým množstvím unikátní ikonografie, je opatřen poznámkovým aparátem. Nechybí soupis pramenů a literatury, jmenný rejstřík či obsáhlé resumé. Tuto odbornou publikaci pro město Český Těšín k jeho 100. výročí vydalo nakladatelství Henryka Wawreczky společně s Muzeem Těšínska a Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Ostravě. Hlavními redaktory byli Radim Jež, David Pindur a Henryk Wawreczka. Kromě nich se na přípravě díla autorsky podíleli další historici: Pavlína Badurová (Muzeum Těšínska), Dan Gawrecki (emeritní profesor), Martin Krůl (Muzeum Těšínska), Radek Lipovski (Ostravská univerzita), Lenka Nováková (Muzeum Těšínska), Ilona Pavelková (Muzeum Těšínska), Romana Rosová a Martin Strakoš (oba NPÚ Ostrava).

Rekonstrukce knihy "Matrica privilegiorum ab anno 1558. Publikace přináší výsledky dlouholetého výzkumu písemností těšínských Piastovců. V úvodu je nastíněn historický vývoj Těšínska, činnost knížecí kanceláře a dochování písemné agendy. Hlavní část tvoří rekonstrukce dnes nezvěstné matriky z let 1558–1574, jejíž opis pořídil Leopold Jan Šeršník. Matrika představuje velmi cenný pramen pro dějiny posledních těšínských Piastovců, fungování jejich kanceláře, dvora, ekonomického zázemí a systému správy dominií. Přináší množství informací o místní šlechtě. Neméně důležitý je pro poznání hospodářského a společenského vývoje Těšínského knížectví v 16. století.