Pavel Vančata Boeken

A history of the successful Czechoslovak bomber squadron in the RAF during WW2. No. 311 (Czechoslovak) Bomber Squadron was established as the second Czechoslovak combat squadron within the Royal Air Force during the summer of 1940, and became the only wholly Czechoslovak bomber squadron in the RAF. The Czechoslovak pilots flew Wellingtons and B-24 Liberators on operations, and returned to their homeland with the latter at the end of the war. The book contains: Superb color illustrations of camouflage and markings, rare black and white archive photographs. It is essential reading for aviation enthusiasts, historians and scale aeromodelers.

Válečný deník letce Jana Gellnera, zachycující období let 1940-1941, kdy působil nejprve jako výjimečně nadaný instruktor astronavigace a pak bojově létal jako respektovaný navigátor u 311. čs. bombardovací perutě RAF. Legendu z něj učinilo již jeho vedoucí postavení mezi navigátory kanadského královského letectva RCAF na počátku války a poté i v RAF, mimo jiné ve spojení s úspěšným útokem na německý křižník Prinz Eugen v roce 1941. Deník doplňuje podrobný životopis vycházející z dokumentů v českých, britských a kanadských archivech a proložený vzpomínkami pamětníků. V širším záběru tedy kniha zachycuje celý životní příběh Jana Gellnera, před 2. světovou válkou brněnského právníka a horolezce, za války navigátora a pilota kanadského královského letectva RCAF, bojujícího i v řadách britského RAF, v poválečných letech důstojníka RCAF a nakonec kanadského novináře a uznávaného vojenského komentátora. Publikaci ilustruje více než 170 dobových fotografií a dokumentů.

V roce 1939 se Pavel Tofel rozhodl odejít do zahraničí bojovat proti nacistickému Německu. Jeho cesta vedla přes Polsko, cizineckou legii a československou armádu ve Francii do Velké Británie, kde se přihlásil do letectva RAF. Po absolvování výcviku radiotelegrafisty-střelce vykonal v řadách 311. perutě nejprve 11 náletů nad Německem a okupovaným územím. Poté od léta 1942 prováděl hlídkové lety nad Biskajským zálivem proti nepřátelským ponorkám. Jeden z těchto letů se mu záhy stal osudným... Přepis autentického deníku s osudy Pavla Tofla a jeho blízkých kolegů autor zasadil do faktografického životopisu doplněného o související historické události 311. perutě. Přitom čerpal z tuzemských i zahraničních archivů. Publikaci ilustruje téměř 200 dobových fotografií a dokumentů, z nichž většina je zveřejněna vůbec poprvé.

Válečný deník Sgt. Otakara Januje, radiotelegrafisty 311. čs. bombardovací perutě RAF, odhaluje příběh muže, který se rozhodl opustit předválečný policejní sbor a připojit se k odboji. V létě 1940 vstoupil do britského královského letectva RAF, kde se stal radiotelegrafistou a střelcem na bombardovacích letounech. Po výcviku v létě 1941 začal operační výcvik u 311. perutě, ale tragicky zahynul při cvičném letu před plánovaným nasazením. Příčina zmizení Wellingtonu T2624 nad Irským mořem zůstává neznámá. Kniha obsahuje unikátní osobní deník z let 1940–1941 a přináší nové informace o jeho osudu a analýzu možných příčin zmizení. Objev deníku vedl k přepisování těžko čitelného rukopisu, což odhalilo detaily o Janůjově rodině. Současně došlo k kontaktu mezi budoucími spoluautory ohledně Otakara, což potvrdilo jeho identitu. Následovalo pátrání v archivech po jeho osudech a osobách zmíněných v deníku. Důležitým objevem byly unikátní snímky od jeho známé Marigold Deane-Drummond. Také se podařilo zjistit informace o jeho snoubence Věře Vymětalové. Samostatná kapitola se věnuje pátrání po příčinách zmizení Wellingtonu T2624 v britských a irských archivech, což vedlo k podrobné analýze jeho posledního letu.

Autor poutavě zachycuje osudy tří letců, kteří bojovali v RCAF proti fašismu. Všechny spojuje český původ a také tragický osud. Text je doplněn 40 stranami fotografické přílohy.

Životní příběh Jaromíra Bajera, radiotelegrafisty a střelce RAF Plukovník Jaromír Bajer, příslušník slavné 311. československé bombardovací perutě RAF, přežil během války díky přízni osudu až neuvěřitelné situace, a tak mu spolubojovníci začali říkat „Klikař“. Angličtí přátelé ho pojmenovali Roger – Lucky Boy. Jako střelec se zúčastnil nočních náletů nad okupovanou Evropu a později ve funkci radiotelegrafisty vykonal mnoho letů proti německým ponorkám. Po návratu do osvobozené vlasti krátce létal u Čs. aerolinií, než z něho komunistický režim udělal „nespolehlivý živel“… Dílo přináší celý životní příběh plk. J. Bajera, řadu pozoruhodných často dosud nepublikovaných vzpomínek Bajerových spolubojovníků a také značné množství unikátních fotografií.

Vzpomínky plk. let. v. v. Adolfa Zeleného, MBE na službu v letectvu RAF v letech 1941-1945 a 1949-1971. Když se Adolf Zelený (1914-2010) v roce 1934 rozhodl pro kariéru důstojníka z povolání, netušil tehdy, že ho čeká sedmatřicet dobrodružných let v armádách tří evropských států. Během poválečné služby v britském letectvu RAF se z navigátora přeškolil na řídícího létání a sloužil v exotických destinacích jako Singapur, Keňa a Libye. Jako velitel Školy pro přežití v poušti se zúčastnil četných expedicí do libyjské pouště a dvakrát navštívil legendární bombardér Lady Be Good. V roce 1968 jeho službu ocenila britská královna udělením řádu MBE.

Osudy velitele 311. perutě RAF Josefa Ocelky DFC a jeho bratra, stíhacího pilota Antonína Ocelky. Josef Ocelka, jméno, se kterým se každý, kdo někdy přečetl aspoň jednu knihu o 311. československé bombardovací peruti RAF, musel zcela určitě setkat. Zakládající příslušník perutě, který se z řadového důstojníka vypracoval nejprve na velitele letky a následně stál v čele celé perutě. V memoárové literatuře bývá často zmiňován jako nejoblíbenější...

Palubní mechanici Liberatorů 311. perutě podílející se od listopadu 1943 do června 1945 na protiponorkových hlídkách se nezaslouženě stali tak trochu opomíjenou skupinou výkonných letců, ačkoli na jejich zručnosti mnohdy závisel život celé osádky.