Stanislav Popelka Boeken

Bohatě ilustrovaná publikace přehledně informuje o nejčastějších onemocněních a deformitách nohy a hlezna, včetně revmatických a infekčních postižení. Úvod zahrnuje historický vývoj chirurgické disciplíny, anatomii nohy a hlezenního kloubu, informace o footblock anestezii a moderní zobrazovací metody pro diagnostiku. Zvláštní pozornost je věnována deformitám palce a různým typům operací, včetně osteosyntetických pomůcek a nových šroubů a dlah. Dále se diskutuje o endoprotetice MTP kloubu palce a souvisejících úskalích. Významná část se zaměřuje na deformity prstů a operační výkony s nimi spojené. V pasáži o metatarzalgiích jsou popsány typy osteotomií, fixace a pooperační péče. V kapitole o revmatické noze autoři představují indikační schéma korekčních operací u revmatoidní artritidy. Samostatná kapitola se věnuje hleznu, popisující různé typy artrodéz a moderní implantáty. Autoři prezentují největší soubor aloplastik hlezna v České republice a zmiňují problematiku Mortonovy neuralgie a syndromu tarzálního tunelu. Závěrečná část se podrobně zabývá infekcemi nohy a léčebnými výkony.

Monografie vychází ze stejnojmenné disertační práce, obhájené v červnu 2015 na Katedře geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Hlavním tématem je vyhodnocení vhodnosti metod 3D vizualizace v geografických informačních systémech pomocí analýzy eye-tracking experimentů. Díky klesající ceně profesionálních eye-trackerů a rozmachu levných zařízení je možné v blízké budoucnosti očekávat stále více eye-tracking studií zaměřených na analýzu map a kartografických děl. Autor věří, že tato monografie usnadní kartografům počátky práce s eye-tracking technologií, posílí kvalitní hodnocení uživatelské percepce map a pomůže objasnit efektivitu 3D vizualizace v kartografii.

Publikace nabízí komplexní pohled na využití sledování pohybu očí při hodnocení a optimalizaci map. Čtenáři se v ní dozvědí teoretické základy, na kterých technologie eye-tracking funguje, seznámí se s různými způsoby měření pohybu očí a rovněž získají základní přehled o oblastech, ve kterých je eye-tracking využíván, samozřejmě s důrazem na kartografii. Značná část knihy je zaměřena prakticky. Nejprve je popsáno doporučené vybavení eye-tracking laboratoře a jsou představeny tři typy eye-trackerů. Následují kapitoly zaměřené na přípravu, design a průběh experimentu, pre-processing, validaci a čištění dat, a konečně na samotné vyhodnocení naměřených pohybů očí. V těchto kapitolách autor vycházel z vlastních zkušeností, jež se snažil prostřednictvím této publikace předat dalším výzkumníkům.