Lucie Bláhová Boeken

Cílem autorů výstavy a katalogu je představit panství Telč, které bylo v průběhu staletí drženo čtyři šlechtickými rody, pány z Hradce, Slavaty z Chlumu a Košumberka, Lichtenstein-Castelcorny a rodem Podstatzky-Lichtenstein, jako fungující organismus. Udržení a provoz honosného rodového sídla bylo velmi nákladnou záležitostí, která musela mít základ v ekonomicky dobře fungujícím hospodářském zázemí každého panství. Pro telčské panství byl klíčový rozvoj rybníkářství a lesního hospodářství. Soustava hospodářských dvorů pak zaručovala stabilitu v systematicky plánované zemědělské produkci. Velmi důležité bylo rovněž zcelování majetku a držav, které postupně k panství přibývaly cílenými a náhodnými nákupy. Katalog rovněž upozorňuje na bohatý fond drobné sakrální architektury v okolí Telče. Nachází se zde množství kapliček, křížových cest, kalvárií, božích muk i obyčejných křížků u cesty. Utváření a modelování krajiny zde probíhalo postupně a v duchu harmonického začlenění drobné architektury a uměleckých prvků do celkové kompozice panství, které bylo po staletí protknuto hlubokou vírou jeho majitelů i obyvatel samotných, a významně ovlivněno i působením jezuitského řádu v Telči.

Publikace mapuje vývoj interiérů náměšťského zámeckého paláce se zaměřením na způsob využití jednotlivých prostor za posledních generací soukromých majitelů, jakož i následující zpřístupnění objektu veřejnosti. Jednotlivé kapitoly představují stavebněhistorický vývoj interiérů zámku, proměnu zámku ze šlechtického sídla na poválečné letní sídlo prezidenta na Moravě a následně na muzejní expozici. Popsány jsou reinstalace z posledních let v prostorách Apartmánu hraběte Haugwitze, v dětském a královském apartmánu v nejvyšším patře zámku. Samostatné kapitoly jsou věnovány cenným dochovaným interiérovým textiliím a katalogu nejvýznamnějších mobiliárních předmětů z jednotlivých prohlídkových tras. Dosud realizované změny v instalaci interiérů nastiňují záměr zpřístupnění dalších částí zámku, které budou v příštích letech upraveny do autentické podoby z přelomu 19. a 20. století.

Pavel Macků Nejstarší stavební dějiny poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou do zrušení kláštera Martina Veselá Jemnice - město s bohatou historií Pavel Borský Stavební vývoj radnice v Telči Petra Flokovičová Červená Řečice - osudy sídla pražských biskupů Petra Flokovičová Jihlava-Helenín: život továrníka v údolí řeky Jihlavy Pavel Macků Kostel sv. Víta v Zahrádce pohledem archeologie. Malý příspěvek k dějinám pohřbívání na Vysočině Ivan Minář Motiv kalichu ve výzdobě venkovských staveb na Vysočině Zuzana Křenková Nově nalezená malba v bývalém kostele františkánů observantů v Jemnici a její slezské východisko Petr Koukal Johann Georg Herman a jeho zrestaurované varhany v poutním chrámu na Chlumku v Luži Silvie Jagošová Stará škola v Horní Bobrové Lucie Bláhová Instalace nové návštěvnické trasy na zámku v Žirovnici Lukáš Gregor, Irena Tobiášková Náměšťsko očima hraběte Jindřicha Haugwitze Lucie Bláhová, Jana Petrová Výchova šlechticů. Sezónní výstava na II. prohlídkové trase jaroměřického zámku

ODBORNÉ ČLÁNKY zahrnují různé příspěvky zaměřené na historické a kulturní památky v regionu Vysočina. Ivan Minář se věnuje goticko-renesančním sýpkám, zatímco Anna Hamrlová analyzuje středověké nástěnné malby v Řečici. Pavel Borský reviduje podíl Giovanniho Pieroniho na zámeckém kostele v Brtnici, a Pavel Macků zkoumá zaniklé strážní hrádky v okolí Telče. Jana Dostálová se zaměřuje na počátky špitálu v Telči a Iva Steinová na rodinu Nagl a její náhrobky na židovských hřbitovech. Lenka Brychtová popisuje opomíjené sakrální památky a Jan Salava se věnuje cyklu maskaronů v zámecké Zbrojnici. Dále se František Vícha zabývá asanací v Jihlavě a Viktor Velek stručným svatováclavským místopisem okresu Třebíč. V sekci AKCE OBNOVY Jan Bazala popisuje obnovu židovského domu v Třebíči, Lenka Brychtová se věnuje historické vodovodní síti v Jemnici, a Silvie Jagošová interiéru kostela sv. Filipa a Jakuba v Pavlově. Anna Hamrlová a Petr Severa prezentují restaurátorské práce v Kraji Vysočina. ZPRÁVY informují o nové prohlídkové trase na zámku v Náměšti, otevření Edukačního centra v Telči a jeho činnosti, a také o vzdělávání řemeslníků v péči o kulturní dědictví.

This collection features a range of scholarly contributions focused on the historical and cultural significance of Telč and its surroundings. It begins with an exploration of the city's heritage status, marking forty years since its declaration as a city monument reserve. The authors delve into the early history of Telč and examine the controversial role of Baldassare Maggi in the castle's architectural development during the late 16th century. The artistic contributions of Francesco Terzio in the decoration of the state castle are also highlighted. Further discussions include the evolution of two Baroque estates in Moravia and their gardens, addressing the challenges of preserving natural heritage and sculptural decorations. Sustainable tourism development and its relation to global cultural heritage in international documents are examined, alongside the reconstruction of historical buildings in the Vysočina region. The text also presents examples of the restoration of stucco decorations in rural buildings and discusses the discovery of a malting forest at a former noble brewery in Žirovnici. Additionally, the significance of oriental carpets in Telč's state castle and the restoration of various historical artifacts, including maps and sculptures, are covered. The compilation concludes with a reflective piece, summarizing the importance of these cultural endeavors.

Publikace Procházka panstvím Telč je jedním z výstupů projektu „Kulturní krajina jako prostor pro reprezentaci a relaxaci vybraných aristokratických rodů v období od 17. do počátku 20. století“, jehož výsledky přispěly k detailnějšímu poznání vzniku, vývoje, formy a funkce kulturní krajiny vytvořené na území vybraných aristokratických panství. Cílem publikace je představit čtenáři panství Telč jako fungující organismus, který v průběhu staletí spravovaly čtyři šlechtické rody, v publikaci rovněž krátce představené. Udržení honosného rodového sídla bylo velmi nákladnou záležitostí, která musela mít základ v ekonomicky dobře fungujícím hospodářském zázemí každého panství. Pozornost autorského týmu byla tedy soustředěna především tímto směrem. Pro telčské panství byl klíčový rozvoj rybníkářství a lesního hospodářství. Soustava hospodářských dvorů pak zaručovala stabilitu v systematické zemědělské produkci. Publikace však nabízí i stručný přehled sakrálních staveb v Telči a jejím okolí, jejichž fond je zde mimořádně bohatý. Utváření a modelování krajiny zde probíhalo postupně a v duchu harmonického začlenění drobné architektury a uměleckých prvků do celkové kompozice panství a bylo významně ovlivněno i působením jezuitského řádu v Telči.