Based on the author’s dreams, this German Expressionist-influenced graphic novel is about a couple who go to an underground site to visit his family, and surreal events ensue. Drawn in a slashing pen-and-ink style with raw crosshatching and heavy blacks, the author’s visual approach adds to the intense, claustrophobic feel of the graphic novel, while its surreal verisimilitude recalls cult films like Eraserhead and The Forbidden Zone.
Co je Kontejner? Výběr z Anderssonových komiksů, které vyšly porůznu časopisecky v různých zemích a z nichž většina se zrodila až po proslulém, v osmi jazycích vydaném Pixym. Kontejner obsahuje celkem 20 příběhů v délce od 1 do 15 stran, z toho tři plnobarevné. O čem je Kontejner? Max Andersson je dítě punkové kultury, ale jeho práce kromě řezavé ironie nepostrádají cit ani nesmírně originální vidění světa. Takže nejen uřezané nohy a ruce, ale také ampérožrouti, zombokrálíčci, zabijáci aut a zrádní plyšoví mazlíci… Některé příběhy z Kontejneru jsou určitě morbidní. Jiné jsou dětsky naivní. OBSAH KONTEJNERU: (v závorce počet stran) Lovci hluků (1) Smrt (15) Film (1) Lolita (6) interview s Maxem Anderssonem (1) Auťáček a případ zabijáků automobilů (6) Johnny Bouchačka (2) Příroda (1) Kletba továrny na plyšové mazlíčky (13) Co vyprávěl vodovodní kohoutek (2) Bouráček (1) Bouráček Bombonosič (8) Dejmita (2) Santa Klaus dobrý, Santa Klaus zlý (6) bibliografie Maxe Anderssona (1) Pez & Mengele (1) Číselný kód (1) Lovci hluků 2 (1) Auťáčkova zahrádka (16) na obálce: Traktorčiny Vánoce (1) Transporťáček (1) Rebelové s přičiněním (1)
Comics o našem světě a o onom světě a taky o různých pocitech mezi tím. Dozvíte se v něm humornou, inteligentní a nenásilnou formou odpovědi na spousty důležitých otázek, které se vám budou v životě velice hodit. Jak vznikají plastikoví lidé? Jak to chodí v Říši mrtvých? Kam se ztrácejí odstřelené domy? Co mají společného bazuky a cukrátka? Co se skrývá na zakrváceném vrcholku pyramidy IKEA? Proč nemohou peníze pít alkohol? Jak se šňupe budoucnost? Kolik stojí nové tělo? A hlavně: kdo pořád píše na obaly od mléka ty návody, jak správně a dobře žít?? 1. české vydání
Ein Comicfestival führt Max Andersson und Lars Sjunnesson nach Ljubljana. Dort erhalten sie einen Telefonanruf von Skledar, einem alten Bekannten, der ihnen seine Kriegstagebücher aus Bosnien anbietet. Ihre Suche nach Skledar und dessen Tagebüchern führt sie nach Sarajevo, vorbei an Eisbomben, Handgranaten aus dem Souvenir-Shop in Sarajevo und einem Kühlschrank mit der gefrorenen Mumie von Tito.
Druhé číslo KomiksFEST! revue kromě etablovaných autorů, jakými jsou Marjane Satrapi (autorka slavné Persepole; ukázka z chystaného alba Šitíčko), švédský post-punker Max Andersson nebo mlčenlivý norský tvůrce Jason, představuje i aktuální domácí scénu: Jaromíra 99 (komiksová adaptace Svatební košile), Jaromíra Plachého nebo Hzu Bažanta (dlouho připravovaná adaptace Čapkova Krakatitu). Novými jmény v obsahu jsou pak německý poeta Ulf K. (rovněž autor obálky), nezávislý americký tvůrce Joe Lambert či Petr Korunka s příběhem Odvážní mladí muži na visutém laně na scénář Edgara Dutky, který přináší jednu z dosud zřídkavých komiksových reflexí předlistopadového Československa. V publicistické části zaujme rozhovor s editory brněnské komiksové revue Aargh! a rubrika „archiv“ s textem Heleny Diesing o zapomenutém géniovi rané éry komiksu Gustavu Verbeckovi. Nové číslo revue, která začala vycházet v květnu t.r. jako součást festivalu KomiksFEST!, uzavírá soutěž o nejlepší komiksy v zápisnících Moleskine.
Katalog 4. ročníku festivalu má podobu komiksové revue. Představuje práce zahraničních i domácích hostů festivalu: Max Andersson, David Rubín, Roman Tolici, Nikkarin, Blexbolex, Le Dernier Cri, Nick Abadzis; výstava 45-89 / Komiks za železnou oponou; výstava Kája Saudek & 60's aneb Zlatá šedesátá komiksově; výstava Návraty (komiksové) komety. V publicistické části najdete text Pavla Ryšky o stručné historii animace od rotoskopu k rotoshopu, pojednání Tomáše Nováka o Tapisérii z Bayeux a jejím postavení na komiksové scéně. ..... Comicsy: Bosenský plackopes - Max Andersson Nabíječ - David Rubín Holičství - Roman Tolici 130: Hodní, zlí a oškliví - Nikkarin Chci tvé tělo a duši - Nick Abadzis Publicistika: Zahraniční hosté Tomáš Hibi Matějíček (1978-2009) Hlavní porota Odborná porota; Muriel Kopie života? / Animovaný film - Pavel Ryška Tapiserie z Bayeux - Gigant komiksové prehistorie - Tomáš Novák Přehled výstav Divadla a filmy 45-89 Komiks za železnou oponou - Michal Słomka Kája Saudek & 60's aneb zlatá šedesátá komiksově - Helena Diesing Návraty (komiksové) Komety - Tomáš Hibi Matějíček Muriel 2009 - nominace Soupis vydaných komiksů 2008-2009 Bonus DVD - animované filmy Tiráž KomiksFEST! 2009
Komiksový epos začíná vcelku nevinně, hlavní postava jede navštívit rodiče a sourozence. Když však dorazí na místo, kde rodina bydlela, zjistí, že tým podivných archeologů ze země právě vykopává pozůstatky domu. Na rodné hroudě již bylo založeno archeologické muzeum vykopávek, kde se hrdinova rodina stává hlavní atrakcí. Klubko nečekaně očekávaných událostí se začne rozmotávat a oživlá rodina se hrdinovi začne bez okolků vnucovat do života. Objevuje se sundavací penis, mrtvola pod stolem, okna k pornofilním sousedům, pokoutní laťkové sprchy uprostřed restaurace, máma jakožto přemoudřelá siamská dvojčata, stáda násilných stromů… Autor na knize pracoval přes osmnáct let a nechal se inspirovat vlastními zážitky ze snů. Vykopávka nejprve vycházela po kapitolách v autorově seattleském periodiku Death and Candy a ve švédském komiksovém měsíčníku Galago, knižně byla poprvé publikována v roce 2016 ve Stockholmu.
Kresby, které přináší tato kniha, odrážejí velmi věrně hrůzy války a situaci po ní. Všiml jsem si mimo jiné vytřeštěných očí, ve kterých se zračí strach a děs, prázdnota a beznaděj života bez jakýchkoliv perspektiv. Lars a Max ve svých kresbách prokazují velkou psychologickou citlivost. Nešetří ironií na adresu bývalého režimu. Když se zhroutil, okamžitě se ukázal ďábel, který byl do té doby schovaný v koutě. Je tady ale i humor, který naznačuje, že ještě stále je naděje, že ještě všechno není ztraceno, že lidský duch může přežít i navzdory tomu, co se přihodilo.
