Jana Ogrocká Boeken

Kniha amerického antropologa, poprvé vydaná v roce 1987, analyzuje autorův život před a po postižení nádorem v páteři. Autor ji popisuje jako dlouhodobý terénní antropologický výzkum, který ho zavedl do sociálního světa, jenž byl pro něj zpočátku cizí a podivný, podobně jako společnosti amazonských pralesů. Jako antropolog cítí povinnost sdílet své zkušenosti, a to nejen s invalidními lidmi, ale i s širokou veřejností, aby přiblížil sociální podmínky fyzicky postižených a význam tohoto stavu jako alegorie života ve společnosti. Dosud žádný antropolog nenapsal podobnou knihu, a proto autor čerpal inspiraci z jediné antropologické práce – ze Smutných tropů Clauda Lévi-Strausse. Francouzský antropolog použil svou cestu napříč geografickým prostorem k zkoumání struktury lidského myšlení. Autor svou odyseu do niterného prostoru využil k prozkoumání struktury jáství a citového postoje. Kniha se opírá o různé zdroje a vypráví o jeho zkušenosti s paralýzou, přičemž obohacuje chápání postižení o sociální důsledky invalidity a terénní výzkum mezi paralytiky.

Za ta desetiletí, kdy je celosvětově uznávaným duchovním učitelem, pomohl Richard Rohr milionům lidí uvědomit si, o co jde v otázkách víry a spirituality. Dosud nikdy však nepsal na téma, které je v křesťanství nejstálejší a nejčastější: na téma Ježíše. Kdo byl Ježíš, ví většina z nás. Ale kdo byl Kristus? Jedná se jen o Ježíšovo příjmení? Naše chápání, píše Rohr, bylo až příliš často omezeno kulturou, náboženským hašteřením a sklonem lidí stavět se do centra. Rohr čerpá z Písma, historie a duchovní praxe a předkládá transformativní pohled na Ježíše Krista jako na zpodobnění Božího trvalého, stále se odvíjejícího konání ve světě. „Bůh miluje věci skrze to, že se jimi stává,“ píše. Ježíšův život byl míněn jako vyhlášení, že člověk není od Boha nikdy oddělen – pokud si sám oddělení od něho nezvolí. Když znovu objevíme tuto základní pravdu, ve víře už nepůjde tolik o dokazování, že Ježíš byl Bůh, jako spíše o to, učit se rozpoznávat Stvořitelovu přítomnost ve všem kolem nás a v každém člověku, s nímž se setkáme.

A new afterword to this edition, "The Duty to Remember--But What?" tackles difficult issues of guilt and innocence on the individual and societal levels. Zygmunt Bauman explores the silences found in debates about the Holocaust, and asks what the historical facts of the Holocaust tell us about the hidden capacities of present-day life. He finds great danger in such phenomena as the seductiveness of martyrdom; going to extremes in the name of safety; the insidious effects of tragic memory; and efficient, "scientific" implementation of the death penalty. Bauman writes, "Once the problem of the guilt of the Holocaust perpetrators has been by and large settled... the one big remaining question is the innocence of all the rest--not the least the innocence of ourselves."Among the conditions that made the mass extermination of the Holocaust possible, according to Bauman, the most decisive factor was modernity itself. Bauman's provocative interpretation counters the tendency to reduce the Holocaust to an episode in Jewish history, or to one that cannot be repeated in the West precisely because of the progressive triumph of modern civilization. He demonstrates, rather, that we must understand the events of the Holocaust as deeply rooted in the very nature of modern society and in the central categories of modern social thought.

Tento výbor z esejů Josepha Epsteina – představující ovšem jen zlomek z jeho rozsáhlé tvorby – je veden snahou ukázat šíři a pestrost autorových zájmů. Čtenář v něm nalezne tři základní tematické okruhy. První se vytvářel v závislosti na Epsteinově povolání univerzitního učitele literatury. Jeho znalosti i přehled zejména americké literární produkce staršího i novějšího data jsou famózní. Epstein nám ukazuje, do jaké hloubky lze číst a přemýšlet o přečteném. Druhý je utvořen z jeho celoživotní snahy pochopit řeckou a římskou literární a kulturní tradici včetně latiny. To dokládají nejen rozbory děl autorů jako Hérodotos a Tacitus, ale i Epsteinova touha o proniknutí do tajů latinského jazyka. Třetí okruh je založen na jeho zájmu o věci veřejné. Epstein je „ze staré školy“ a nehodlá se přizpůsobovat módním trendům, například politické korektnosti a cancel kultuře. Je však zapotřebí dodat, že jeho politická nekorektnost je chytrá, kultivovaná a vtipná. Vtip ostatně netvoří v Epsteinově díle nějaký ornament, je bytostnou součástí jeho uvažování i psaní. Tento humor svou kreativitou připomene českému čtenáři jiného brilantního anglicky píšícího esejisty – G. K. Chestertona.

Autor v knize na základě systematického srovnávání volebních systémů a forem vlády v mnoha zemích světa zkoumá vhodnost, výhodnost a účinky jednotlivých volebních systémů, podmínky politické stability, parlamentní, prezidentské a poloprezidentské formy vlády apod.

Kniha obsahuje jednak samostatná hesla o filosofech, historicích, právnících, sociolozích a ekonomech, kteří zásadním způsobem přispěli k politické teorii, jednak rozsáhlá souhrnná hesla o hlavních obdobích politického myšlení (řecké politické myšlení, renesanční politické myšlení atd.) a o hlavních ideově politických proudech (liberalismus, konzervatismus, marxismus atd.). Encyklopedie je určena jak vysokoškolským a středoškolským studentům, tak široké laické veřejnosti se zájmem o politické dění.... celý text

Soubor reprezentativních textů nestora americké sociologie. V Mertonově inspirujícím díle jsou otevřeny nebo nově formulovány desítky nových sociologických problémů, je zavedena řada nových pojmů a hluboce promyšleny základní teoretické otázky oboru. Z Mertonova díla jsou vybrány texty, které se ve světové sociologické literatuře pokládají již za klasické, studie Byrokratická struktura a osobnost je údajně nejcitovanějším sociologickým textem 20. století. Stať O historii a systematice sociologické teorie rekapituluje směřování aspektů sociologické teorie především z hlediska vzájemného vývojového propojení jednotlivých koncepcí. Následující studie vymezuje podstatu, význam a perspektivy strukturální analýzy coby teoretického přístupu v rámci sociologie. Text Nepředvídané důsledky záměrného sociálního jednání zdůrazňuje neopodstatněnost výroků, jež potvrzují či popírají praktickou realizovatelnost všech sociálních plánů. Čtvrtý příspěvek pojednává o strukturních zdrojích deviantního chování lidského jedince. Slavná práce Byrokratická struktura a osobnost se zaměřuje na analýzu byrokracie, která vlastní organizací potlačuje osobnost a posiluje konformní postoj. Šestá studie prostřednictvím rozboru mezietnických vztahů zkoumá schopnost člověka usměrňovat sebe sama i společnost z pohledu minulých vzorů lidského chování. Závěrečné dílo přibližuje zásady sociologické práce optikou antisociologické kritiky.

Kniha se zabývá základními metodologickými a filozofickými otázkami věd o společnosti. Přehlednou formou prezentuje stěžejní problémové okruhy a tlumočí odpovědi na ně. Kniha současně ukazuje, co je to multikulturalismus nikoliv v politickém, ale ve vědeckém kontextu: odpovídá na otázku, jak multikulturní hledisko nenásilně aplikovat na analýzu epistemologických základů sociálních věd a na kritiku všech významných gnoseologických směrů.