Slavomír Horák Boeken

Bezmála třicet let trvají boje v této hornaté, mnohonárodnostní zemi ve střední Asii. Neexistuje jednoduchá či jednoznačná příčina zdejších válek, konfliktů a šarvátek. Vzájemně se prolínají a mísí faktory sociální, ekonomické, etnické, náboženské. Významnou roli sehrály a mají i nadále zájmy sousedních zemí či velmocí (Pákistán, Indie, Rusko, Spojené státy). Autor se pokusil rozplést velmi komplikované, až nepřehledné vzájemné vztahy a vazby jednotlivých kmenových společenství, kmenů, rodů, klanů. Velmi zasvěceně popisuje klíčové okamžiky a etapy v historii a zejména současnosti, poznáme výrazné afghánské osobnosti, vojenské velitele i oficiální politické představitele . Poznámky, přehledy, mapky, fotografie, seznam literatury, internetové odkazy. Fundovaná a velmi kvalitní politologická, kulturně-historická a etnografická studie o Afghánistánu.

Autor rozebírá politické systémy a sociální struktury čtyř států Střední Asie (Uzbekistán, Turkmenistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán), shrnuje jejich historii i dějiny celé oblasti a seznamuje s možnostmi dalšího vývoje. Po rozpadu Sovětského svazu ve Střední Asii vznikly autoritářské režimy se silnými pravomocemi prezidenta, role ostatních složek politického systému byla zatlačena do pozadí. To umožnilo alespoň dočasně stabilizovat situaci v oblasti a zabránit vypuknutí chaosu. Publikace též analyzuje zájmy velmocí (USA, Číny, Ruska) ve strategicky důležitém regionu. Obsahuje geopolitické charakteristiky Uzbekistánu, Turkmenistánu, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu a perspektivy dalšího vývoje těchto států.

Srovnávací studie přibližuje vývoj politických vztahů jednotlivých středoasijských států k Rusku po rozpadu Sovětského svazu.

Řada států nevnímá západní protiruské postoje po invazi na Ukrajinu jako samozřejmé: jen menšina zemí skutečně přijala a dodržuje sankce nebo omezila diplomatické styky. Tento „zbytek světa“ (tvořený ovšem většinou populace včetně víc jak miliardových zemí jako Čína a Indie) obvykle sleduje vlastní zájmy, nebo naopak přímo podporuje ruský narativ – jaký odpovídá koloniální a postkoloniální (či studenoválečné) zkušenosti nebo jen antizápadnímu sentimentu. Nebo se jedná o čistě pragmatický přístup založený na ekonomických vazbách? Hraje v tom roli lokální politická kultura, charakter systému či personalismus místních elit? Jak ideologie odpovídá praktickým zahraničněpolitickým krokům a kde hledat důvody případných diskrepancí mezi těmito dvěma rovinami? Kolektivní monografie Ukrajina mimo Západ sleduje příčiny tohoto stavu především u zemí naladěných neutrálně, pragmaticky nebo přímo prorusky.

Příručka nabízí přehled informací o nejdůležitějších turistických cílech v jednotlivých evropských zemích. Kniha pojatá jako učebnice cestovního ruchu představuje jednotlivé evropské oblasti a země. Geografická část kapitol charakterizuje polohu i členitost území, další část se týká přehledu kultury a historie daného regionu, včetně politických reálií. Jednotlivé turistické cíle a památky jsou zařazeny do širších historických souvislostí a jsou popsány v závěru každé kapitoly. Text doplňují orientační mapky, drobné kresby a piktogramy, internetové odkazy na jednotlivé země, přehledný věcný i jmenný reststřík a výběr literatury.