Sibylle Simon Volgorde van de boeken

Konstanze ist wie vom Blitz getroffen. Sie sieht Benjamin an und begreift nichts. Spottteufelchen tanzen in seinen Augen, als er sagt: »Liebste, warum hast du mir nicht gesagt, dass du dich mit Herrn Sorau triffst? Dann hätte ich mich nicht, von Eifersucht geplagt, an deine Fersen geheftet, um dir bis hierher in diesen lauschigen Winkel zu folgen!« Konstanze kocht innerlich vor Wut und ist entschlossen, bis ans Ende aller Zeiten kein Wort mehr mit Benjamin zu reden. Wie kann ein einzelner Mensch nur so viel Unverschämtheit besitzen? Dabei ahnt Konstanze nicht, zu welchen Dingen sich Benjamin noch hinreißen lässt, um sein Ziel zu erreichen ...

Trpělivost růže přináší -vezme - li si ho, či nevezme - li si ho? Milostný příběh.

Vlastně chtěli ten večer slavit loučení se svobodou Svena Rögnera. Robert von Möhlen přicestoval speciálně kvůli tomu z Montany, poprvé po mnoha letech. Ale Sven měl ještě domluvenou schůzku. "Pojď už. Pospěš si," naléhal přítel. "Slíbil jsem Hanně, že se ještě na skok zastavíme v jejím knihkupectví." A tak se Robert nečekaně ocitl na autorském čtení básníků, lépe řečeno básnířek. Svoji novou knihu tu představila známá autorka Sybilla Lentzová. Nevěděl, jak se to stalo, ale ten pragmatický obchodník tam seděl jako uhranutý, poslouchal její příjemný, poněkud zastřeny hlas a celou dobu se na ni jen díval. Co četla, nevnímal.. Když ji potkal o dva týdny později, dozvěděl se, že je to snoubenka jeho bratra.

Daruje Miriam srdce nepravému? Miriam se dozví, že na její svatbu s Gilbertem se rozhodla přijet i její teta, která je černou ovcí rodiny. Informace vyvolá u všech nejasné obavy. A vskutku - od tetina příjezdu jako by bylo všechno vzhůru nohama...

Sofie Basthoffová je zase tady! Po sedmi letech! Kdo by to čekal po tom skandálu! Není tedy divu, že si všichni se zaujetím vyměňují informace o tom, co je v „případu“ nového! Konstantina Revenstorfa ta zpráva šokovala. Především když se dozvěděl, že Sofie se nastěhovala na statek Scherenberg jako správkyně. To snad není pravda: žena, kterou kdysi s nadávkami a s ostudou vyhnal ze svého statku – a měl pro to dobré důvody, jak tomu ještě i dnes věřil – teď převzala správu statku jeho nejlepšího přítele! Jak mu mohl Gilbert něco takového udělat? Věděl přece moc dobře, co se stalo! Každý to věděl! Sbratření s nepřítelem je zrada na jejich přátelství, konstatoval nazlobeně. Už dávno totiž zapomněl, že tenkrát nedal mladičké praktikantce Sofii žádnou šanci a že se na ní dopustil kruté křivdy.