Lenka Šeborová Boeken

Jsem hnědá labradorka. Jmenuju se Yosephine, ale to jen proto, že jsem se od ypsilon jmenovat musela a OS mi ještě dřív, než jsem se narodila, chtěla říkat Pepinka, tak to vyřešila takto. Samozřejmě mám modrou krev, před jménem, nebo za ním teda nějaký to fon, to není důležitý. Důležitý je, že jsem se narodila na vesnici a na vesnici jsem se taky přestěhovala. Takže si na nějaký oficiality nehraju, říkaj mi prostě Pepi.

A pak jsem jela nakoupit a vyfasovala jsem hnusný špinavý vozík, a když jsem z něj štítivě odstranila shnilé slupky od banánů, našla jsem pod nimi zapomenuté přání, kde bylo napsáno: - Věk se počítá na přátele, ne na roky ... - Láska se měří intenzitou, ne trváním ... - Přátelství se měří na vzácné chvíle, ne na počet setkání ... - Radost je stav mysli, ne úspěch ... Takové přání bych bez váhání podepsala ...