Potloukáníse po životě doslova čerpá ze způsobu udržování lidské existence. Volí konfrontační formu podstatného jména slovesného hodnotícího nejužívanější způsob zacházení se životem. Nebo se na něm shodne i s četnými vrstevníky!?
Jedná se o soubor črt a novel vytvořených v rozsáhlém období let 1948 až 2004. I proto nese název mytologické bohyně dějepisectví, jedné z pověstných devíti Múz. Stylem se vyhýbá rozvláčnosti a vědomě straní bohatosti mateřského jazyka. Rozhodně vás nebude nudit. Ději se vrací do předválečného Polska, Protektorátu, komunistické totality i dnů po listopadu 1989.
Svazek obsahuje pět básnických sbírek olomouckého autora starší generace. Loubovy texty jsou záměrně psány archaickým stylem a pokoušejí se tak vyjádřit obdiv ke klasické literatuře. Básnická řeč působí proto často až příliš strojeným a vyumělkovaným dojmem a v textu se objevuje někdy nepřiměřené množství jazykových ozdob, které brání čitelnosti samotného textu.
Autorova další sbírka obsahuje především reflexivní poezii, která je dedikována současným českým hercům. Jednotlivé oddíly jsou věnovány např. J.Adamové, H.Maciuchové, V.Preissovi, R.Lukavskému apod. Samotný rispet je pak takovým tvarem poezie, který je modelován osmi verši napsanými podle ustáleného vzorce. Celkově jde v tomto případě o básně, které pro značnou vykonstruovanost nenajdou patrně mnoho čtenářů.
Sbírka veršů z let 1965 - 1994. Sám autor se přiznává, že básně začal psát až ve zralém věku, avšak na jejich úrovni to není příliš vidět. Autor především postrádá lehkost tvorby, jeho verše působí příliš "upachtěným" či upracovaným dojmem.