Iveta Jansová Boeken

Výukové karty Mediální Mini Teorie (MMT), které držíte v ruce, jsou Vaším prvním (či posledním) pomocníkem k orientaci v oblastech fanouškovských a herních studií a v jejich širokém mediálně-kultur(ál)ním rámci. Jsou prvním krokem k pochopení tematiky i následnému opakování termínů. Z hlediska svého formátu nejsou zcela vyčerpávající, to kompenzují uvedením rozvíjející literatury a tematickými odkazy v podobě hashtagů. Primárním úkolem karet není nahradit výkladový slovník, nýbrž nabídnout unikátní pomůcku k představení, opakování a propojování pojmů. Hlavní funkcí karet je nakonec především inspirace k hlubšímu studiu (zde pouze) základově představených témat.

Kniha se zaměřuje na kategorii mediálních fanoušků a představuje osobnosti fanoušků prostřednictvím pro ně typických aktivit a praxe. V návaznosti na klasické práce fanouškovských studií (př. Henryho Jenkinse) byly předmětem zájmu právě aktivity a zavedené způsoby jednání vytvářející osobnosti fanoušků v pohledu odborné i laické veřejnosti. Teoreticko-kritické pasáže jsou doplněny explanačními úseky vycházejícími z případových studií zaměřených na dva seriálové počiny a jejich fanoušky. Tato díla byla vybrána z hlediska jejich signifikantní pozice v rámci tzv. femslash fanouškovských interpretací. Výsledkem knihy je nová teoretická typologie fanouškovských osobností z hlediska míry jejich aktivity a z hlediska jejich typických způsobů jednání.

Kniha je věnována studiu populární kultury a jejích příjemců. Nejprve nabízí krátký historický exkurs mapující postupné proměny chápání pojmů masová a populární kultura. Blíže se zaměřuje především na současná publika a jejich pozici potenciálních spolutvůrců mediálních obsahů. Pozornost je věnována i technologiím, které to umožňují (YouTube, Tumblr apod.). Naznačené perspektivy tvoří teoretický rámec, který je východiskem pro kapitoly druhého oddílu, které propojují výchozí kulturálních studia s dalšími oblastmi zájmu, jako jsou studia genderu, sexuality a studia fanouškovství.

Tato publikace se zaměřuje na seriály, které způsobem práce s minoritními identitami narušují společenské normy a které se vymykají i úzu produkce televizních pořadů. Všímá si ale i vazeb mezi televizním textem a jeho aktivní diváckou základnou, která odmítá prezentovaný společenský řád a pokouší se svébytnou formou participace a komunikace s televizním médiem dané reprezentace proměnit. První část publikace se soustředí na otázky heteronormativity, esencialismu či fanfiction mechanismů, druhá část publikace přináší případové studie seriálů Glee, Sherlock a Spartacus.

Publikace prezentuje vybrané aktuální otázky médií, kultury a komunikace, a to prostřednictvím dvou typů textů. V první části jsou to rozhovory vedené posluchači oborů Kulturální studia a Mediální studia s hosty interdisciplinárního cyklu přednášek, Miroslavem Marcellim, Peterem Michalovičem, Petrem Marešem, Otakarem Šoltysem, Ladislavem Kesnerem, Michaelou Fišerovou a Danielem Bínou. Druhá část publikace prezentuje výsledky výzkumů, které studenti prováděli pod vedením Štěpána Sedláčka, analytika společnosti Media Tenor. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy byly srovnávány hlavní zpravodajské relace českých televizí a byly postupně analyzovány prezentace aféry News of the World, hnutí Anonymous a dohody ACTA, londýnských Olympijských her a historicky první přímé volby prezidenta v ČR.

Kniha Ženské hrdinky a jejich zobrazování v českých televizních krimiseriálech věnovaná českým kriminalistkám reflektuje zájem o zobrazování genderových identit v divácky celosvětově oblíbeném žánru krimi. Výzkum současných televizních krimiseriálů přináší výpověď o aktuální podobě zobrazování postav v české TV tvorbě. Prostřednictvím výzkumu dekády české televizní krimitvorby vzniká unikátní mapa období přerodu české TV kriminální produkce. Vysvětlena jsou specifická tuzemská schémata zobrazování ženských postav, stejně jako patrné pronikání zahraničních tendencí. Přestože se česká TV tvorba zaměřená na kriminální narativy ve zkoumaném období proměnila, je v mnoha případech stále na začátku vývoje. Pozůstatky dob minulých však poskytují českým krimipříběhům unikátní kulturní (své)ráz.