Jaroslav Říčan Boeken

Předkládaný text se věnuje problematice matematického vyučování a učení v souvislosti se zapojením metakognitivních aktivit. Text vznikl na základě projektu OP VVV jako výsledek analýzy výsledků akčních výzkumů učitelů matematiky, kteří do svých příprav zapojili problémové úlohy a metakognitivní aktivity. Text nejprve seznamuje čtenáře s problematikou akčního výzkumu a následně s konstruktem metakognice. Hlavní těžiště práce leží jednak v ukázkách portfolií učitelů, které reprezentativně demonstrují zapojení příslušného komponentu metakognice, a dále pak v příkladech popisu akčních výzkumů realizovaných učiteli včetně analýzy vzešlých výsledků. Text je určen nejen současným učitelům matematiky a studentům učitelství matematiky, ale i všem dalším současným i budoucím učitelům hledajícím možné způsoby objektivizace svého hodnocení prostřednictvím realizace akčního výzkumu a inspiraci pro svou výuku, neboť konstrukt metakognice není zcela svázán s příslušnou oblastí (vyučovacím předmětem) a množství metakognitivních aktivit uvedených v této publikaci je možné použít i v jiných oblastech (vyučovacích předmětech) s minimálně, nebo dokonce žádnou úpravou v zadání úlohy.

Práce se zaměřuje na zjišťování úrovně metakognitivního rozvoje žáků 5. tříd v různých typech základních škol. Cílem empirického šetření bylo ověřit, zda typ vzdělávacího programu ovlivňuje metakognitivní rozvinutost žáků v oblasti čtení. Metodologie výzkumu je založena na kvaziexperimentálním uspořádání a zahrnuje vzorek 1103 žáků. Výsledky potvrzují, že typ vzdělávacího programu má vliv na metakognitivní rozvoj. Žáci ZŠ RWCT lépe posuzují efektivitu strategií v úkolových situacích (metakognitivní znalost) a spolu s žáky ZŠ Daltonského plánu dokážou lépe rozlišovat chybné odpovědi od správných a přesněji odhadovat správnost odpovědí týkajících se porozumění čtenému (metakognitivní řízení). Obě skupiny žáků dosáhly signifikantně lepších výsledků v testech porozumění čtenému než žáci běžných škol. Žáci ZŠ RWCT a ZŠ Daltonského plánu vykázali mírnou úroveň podcenění své výkonnosti. V závěru jsou uvedena možná vysvětlení rozdílů v metakognitivní úrovni žáků, návrhy pro budoucí výzkumy, limity studie a doporučení pro teorii a praxi.