Jitka Bajgarová Volgorde van de boeken

Sborník z mezinárodní konference konané v Praze v dubnu 2005 se zabývá vojenskou hudbou a jejím významem v kultuře a historii českých zemí. Téma je aktuální, neboť s poklesem počtu armádních hudebníků a kapel se vojenská hudba dostává do pozadí. Během čtyř desetiletí komunistického režimu byla její role v branné moci a státní reprezentaci opomíjena, přesto však zanechala výraznou stopu v hudebních pramenech 17. a 18. století. V tomto období se vojenské signály a písně staly součástí vojenské hudby, přičemž 19. století představovalo její zlatý věk v rámci habsburské monarchie. Vojenské hudebníky z českých zemí, zejména etnické Čechy, hráli klíčovou roli v jejím rozkvětu. Sborník zahrnuje příspěvky o významných osobnostech, jako jsou František Schmid a Carl Maria von Weber, a jejich vlivu na místní folklór a kulturní život. Dále se zaměřuje na hodnocení talentu vojenských kapelníků, jako byli Julius Fučík a Jan Langr, a jejich přínos pro kulturní život v Horních Uhrách a dalších regionech. Tradice vojenských kapel pokračovala i po roce 1918 a přispěla k hudebnímu životu první Československé republiky. Příspěvky zahraničních badatelů přinášejí cenné informace o hudebních pramenech a archivu vojenských kapelníků, zatímco další články se věnují různým aspektům vojenské hudby, včetně stejnokrojů a zvukových záznamů.

Hudebně činné spolky měly v životě městské společnosti konce 19. a počátku 20. století své nezastupitelné místo. Málokdo z místních úředníků, učitelů, řemeslníků, později i dělníků nebyl členem nějakého spolku, kde se také zpívalo nebo hrálo. Vždyť sdružování za účelem zpěvu v národním jazyce ať českém, nebo německém bylo jedním z prvních cílů spolkového hnutí vůbec. Spolky však měly i další funkce – provozovaly hudební školy, pořádaly koncerty, ale také žily vlastním vnitřním životem, bavily se, organizovaly výlety. Bez jejich účasti se neobešla žádná společenská událost, bez jejich koncertů s domácími i zahraničními umělci by se nevytvořil veřejný hudební život ani svébytná národní společnost. Kniha usiluje o postižení role, jakou hudební spolky hrály v Brně v době, kdy se zde utvářela svébytná česká i německá hudební kultura. Představuje různé typy spolků a jejich aktivit v průběhu více než 50 let, které bohatě dokumentuje obrazovým materiálem. V závěrečných lexikonech stručně charakterizuje přes 80 hudebně činných spolků v městě Brně i v jeho předměstích a na 70 osobností spjatých s jejich životem.