Zdeněk Buchtele Boeken

Rozsáhlá publikace mapující historii velmi zajímavé lokality.

V roce 2011 vyšla nová vlastivědná kniha, v níž autoři Richard Švandrlík a Zdeněk Buchtele popisují téměř tisíciletou historii Rájova v sousedství Mariánských Lázní, 765 m n.m. Popsáno bylo 33 sakrálních památek, mezi nimiž dominuje farní kostel sv. Jana a Pavla z roku 1789 se zaniklým hřbitůvkem. Dnes je obojí mimo provoz. Také větší část památek již zanikla. Vývoj Rájova kulminoval v letech 1880-1910, kdy počet domů překročil stovku a žilo tu 660 obyvatel. Rozhodující vliv měla blízkost Mariánských Lázní, v nichž nalezlo o sezónách práci mnoho rájovských obyvatel. Na katastru Rájova vznikaly oblíbené a hojně navštěvované kavárny - Rájovská myslivna (od 1921 s kavárnou Waldheim) a kavárna Nimrod. Počet obyvatel Rájova po první světové válce zvolna klesal. Po odsunu Němců (1946) už neudržel Rájov svou velikost a počet nových dosídlenců nepřekročil hranici 150. Zmizely desítky stavení a v roce 2000 tu žilo už jen 70 osob. Původní rozsáhlý katastr Rájova s 1600 ha se v roce 1958 zúžil na 900 ha, když byla přičleněna celá západní lesní část pod Mariánské Lázně. Přínosem pro Rájov byl silniční obchvat obce, vybudovaný v šedesátých letech. Motoristický ruch uvnitř Rájova se zklidnil, avšak ani poté se obec znovu nerozvinula. Dnes je sídelní částí Mnichova podobně jako nedaleké Sítiny. Publikace má 120 stran a desítky vyobrazení.

Historie obce Zádub-Závišín (Hohendorf, Abaschin) a Podhorního vrchu, nacházejících se na východním okraji Mariánských Lázní.

Ačkoliv už neexistují staré prameny (shořely kdysi při požáru hradu Tachova), je jisté její původní chodské založení. Obec ležela na okraji chodské farnosti Trstěnice. Nejstarší zachovalá listina (1606) je ještě česká a uvádí názvy obce s maskuliny - Dolejší a Malej Hleďsebe. Do knihy bylo sneseno velké množství zpráv o minulosti obce. Rozvoj Mariánských Lázní značně ovlivnil i rozkvět Velké Hleďsebe. Vzniklo tu nejstarší lázeňské koupaliště na Kosím potoce (1897), první letiště slavného Julia Arigiho (1919), velkoprádelna pro lázně (1910), druhé koupaliště Riviéra (1929), které mělo mezi lázeňskými hosty velkou oblibu. Nebylo známo, že zdejší vila ERNA (1932) je dílem slavného vídeňského architekta světového formátu Adolfa Loose. Dnešní dominantou obce je farní kostel sv. Anny (1911), postavený v novorománském slohu architektem Josefem Forberichem z Mariánských Lázní. Nedávno byl vyhlášen chráněnou památkou. Úžasná je jeho podobnost s kostelem Božího Těla v Kraslicích, která běží až do detailů (1896). Kdysi samostatná obec Klimentov je dnes částí obce a známý je zdejší kasárenský areál (budován od roku 1951), nedávno zrušený. Celé půlstoletí byl trvale rozšiřován až překročil stovku objektů! Řadu cvičišť měl v širokém okolí. Zde sloužívalo až 2500 vojáků a převýšilo počet obyvatel obce. Rozsáhlý je rozvoj Velké Hleďsebe po roce 1945, který vychází z obecních kronik. Kniha má 320 stran.