Kamila Pacovská Boeken

Sbírka překladů Základní etické teorie představuje čtenářům základní směry a klíčové autory současné anglosaské normativní etiky, a nabízí tak materiál ke kurzu úvodu do etiky. Tři oddíly sbírky jsou věnované jejím třem hlavním směrům: dvěma tradičním, odpovídajícím na otázku „jak mám jednat“ – konsekvencialismu (včetně utilitarismu) a deontologii (včetně kantianismu) –, a směru, který se rozvinul po druhé světové válce jako kritická reakce na tyto dva, přicházející s rozšířením etiky na otázku dobrého života, tzv. etice ctností.

Kniha Problémy etiky I obsahuje texty o filosofii jednání a morální zodpovědnosti. První oddíl se zabývají podmínkami morálního soudu, jak je formulují problémy svobody vůle a morální náhody. Druhý oddíl se věnuje otázce zodpovědnosti za jednání a jeho důsledky. V tomto ohledu zkoumá pojmy týkající se úmyslného jednání, typy zodpovědnosti za zamýšlené a nezamýšlené důsledky jednání a nejednání či negativní zodpovědnost ve vztahu k integritě jednajícího. Problémy etiky I doplňuje sbírky Problémy etiky II a Základní etické teorie o výběr filosoficky závažných problémů současné anglosaské etiky a morální psychologie, které se rozvinuly v důsledku první, kritické vlny etiky ctností a etablovaly se jako nedílná součást základního filosofického kurikula.

Sbírka Wittgensteinovská etika si klade za cíl představit jeden z vedlejších, byť o nic méně zajímavých směrů anglosaské etiky, který navazuje na anti-teoretické, filosoficko-psychologické a platónské motivy v myšlení Ludwiga Wittgensteina. Texty v řadě ohledů rozvíjejí podobná témata jako texty představené ve sbírkách Problémy etiky I a II – zvláště pokud jde o kritiku převažujícího legalistického pojetí etiky a souvisejícího pojetí jednání a zodpovědnosti a o důraz na komplexnější morální psychologii včetně zkoumání emočních reakcí, jako jsou lítost či soucit. Zároveň přicházejí s radikálnější kritikou mainstreamové analytické metody s její oblibou schematických příkladů. Těžištěm morální hodnoty je zde vztah k druhému člověku, který je plně a jasně vnímán jako druhá lidská bytost.

Antologie Filosofie lásky a přátelství předkládá čtenáři výběr nejdůležitějších současných studií z anglosaské filosofie lásky a přátelství, a to jak systematických, tak historických. Systematické texty z oblastí současné teorie (část II) a neoplatónské etické koncepce (část III) jsou za účelem zpřístupnění jejich hlavního inspiračního zdroje doplněny historickými interpretacemi klasické řecké filosofie (část I). Antičtí autoři věnovali značnou pozornost psychologickým aspektům lidského života, a jejich texty se proto staly přirozenou inspirací nejen pro současnou teorii ctností, ale také pro filosofii emocí a lidských vztahů. Sókratovo, Platónovo a Aristotelovo pojednání o lásce tak současným myslitelům poskytlo základní rámec rozlišení a klíčových otázek. Badatelé, kteří se zabývají antickou filosofií, jsou na druhou stranu ovlivněni zvyšujícím se zájmem o emoce ze strany současné filosofie. Nejen že dnešní badatelé začali studovat pojetí lásky u antických autorů, ale toto zkoumání též obohatili moderními otázkami vyplývajícími ze současného chápání a zakoušení lásky a přátelství. Mezi nimi se především vyjímají dvě otázky: (1) problém racionality lásky a (2) problém nenahraditelnosti předmětu lásky.

Co znamená odsoudit někoho za to, co učinil? Je vůbec možné „nenávidět hřích, ale milovat hříšníka“? Otázky po významu morálního soudu, vinění a zodpovědnosti otevírají v knize rozsáhlé zkoumání vztahu člověka a jeho pomíjivého, ale zároveň nezvratného činu, v němž klíčovou úlohu hrají jednak zpětný pohled a reakce jednajícího, jednak dopad provinění na vztahy jednajícího, včetně vztahu k sobě samému. Skutečnost, že lítost a pocity viny nejsou omezeny jen na zamýšlené jednání, se v anglosaské etice posledních desetiletí stala podnětem ke zpochybňování kantovské představy, že morálně hodnotit lze výhradně to, co je v naší moci. Na tento vývoj navazuje ústřední myšlenková linie knihy zdůrazňující detailní pozornost ke konkrétní situaci jednání a psychologii jednajícího, která odhaluje, do jaké míry je lidské jednání vystaveno různým vlivům náhody. Tato změna úhlu pohledu vede k pokoře a vstřícnosti při posuzování druhých a ukazuje cestu pro smíření lásky a viny.