Petr Příhoda Boeken

Dnes už klasická knížka laureáta Nobelovy ceny Konrada Lorenze výstižně vyslovuje varovné i velmi inspirativní poselství. Srovnáním s živočišnými společenstvími dokládá, v čem je dnešní civilizace škodlivá, když popírá geneticky dané potřeby člověka. Lidský živočich nejen závisí na přírodě, jejíž masivní likvidace podlamuje jeho biologickou schopnost přežití, ale potřebuje žít v pospolitosti vyznávající kulturní, hodnotové normy, bez nichž rovněž hyne. Ztráta estetické vnímavosti, extrémní individualismus a konzumní životní styl v anonymních megakonglomeracích mají za následek rozpad rodinné i společenské soudržnosti a v konečném důsledku osamělost. Pro život na izolovaném ostrově však člověk není uzpůsoben. Lorenzova nedoktrinářská ekologie je velmi aktuální.

Nezvykle objemné dílo autorského tria vznikalo na sklonku 80. let jako protiváha tehdejšímu účelovému výkladu moderní české historie. Autoři se snaží demontovat „český národní mýtus“, který byl systematicky budován v minulém století a často přežívá i dnes. Kniha nastavuje přísné zrcadlo našemu pohledu na českou historii od roku 1848 do mnichovských událostí a na naši roli v evropském kontextu, což vyvolalo řadu polemických reakcí. Cílem autorů nebylo sepsání odborné historické práce, ale spíše „netypického eseje s řadou znepokojujících tázání“. Publikace přináší detailní pohled na období první československé republiky, bez idealizující nostalgie a zjednodušujících stereotypů. Zkoumá také českou politiku po roce 1848 a usilování o moderní státnost, kladoucí otázky o tom, jak jsme obstáli a zda jsme využili šance, které nám dějiny nabídly. Současný čtenář může odhalit paralely mezi vztahem české politické reprezentace k rakouskému mocnářství a dnešním vztahem české společnosti k evropskému projektu a naší roli v něm.