Jindřich Psutka Volgorde van de boeken (chronologisch)

Třetí, podstatně přepracované a aktualizované vydání učebnice rodinného práva, napsané čtivě a srozumitelně, reaguje na poměrně rozsáhlou novelu občanského zákoníku a procesních předpisů ve věci tzv. dětských dlužníků. S ochranou majetkových zájmů dětí i zletilých je spojeno přijetí dalších zákonů, zejména zákona o náhradním výživném a novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. V návaznosti na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva došlo také k narušení zásady res iudicatae v paternitních věcech posuzovaných podle třetí domněnky otcovství v dobách, kdy nemohly být použity genetické testy profilování DNA, a k zakotvení možnosti obnovy řízení. V učebnici uváděné modelové příklady a právní věty vycházející z ustálené soudní praxe přispívají k pochopení poměrně složité a komplexní materie věnované nejen rodinnému právu, ale i jeho procesním aspektům a širším souvislostem. Erudovaní autoři učebnice, působící na Právnických fakultách Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci a Západočeské univerzity v Plzni, psali svoje texty nejen pro vysokoškolské studenty, ale i pro odbornou právnickou veřejnost, která se rodinným právem a právy dítěte ve své praxi zabývá.

Dne 1. ledna 2014 se stal účinným zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jenž přinesl do soukromoprávních vztahů změny většího či menšího rozsahu. Vznikly instituty nové, instituty zcela odlišné od předchozí právní úpravy, obnovily se některé instituty dříve známé a došlo i ke změně v právní terminologii. Autoři se v souvislosti s uvedenými změnami zamysleli nad tím, jak se vypořádat s dosavadní judikaturou, jako významným vodítkem pro interpretaci právních předpisů. Výsledkem jejich snahy je tato monografie, která zpracovává více než tisíc rozhodnutí, která jsou uspořádána do rejstříků tříděných podle různých kritérií. V prvním rejstříku, jenž je tříděn podle ustanovení nového občanského zákoníku, jsou jednotlivá rozhodnutí autory komentována a doplněna o informaci, zda jsou či nejsou použitelná po rekodifikaci. Kritérii pro třídění druhého a třetího rejstříku byla data vydání rozhodnutí a klíčová slova. Čtenáři všech právních profesí i studenti práv jistě ocení tuto publikaci, která jim pomůže se v rozsáhlé judikatuře orientovat.

Publikace pojednává o společném jmění manželů po přijetí nového občanského zákoníku. Jakkoliv je tento institut stále pevně usazen na čelním místě úpravy manželského majetkového práva, i on prodělal v souvislosti s rekodifikací soukromého práva řadu podstatných změn. I v rámci úpravy manželských majetkových vztahů došlo k výraznému zohlednění principu smluvní autonomie, zásadním způsobem byla posílena i ochrana práv třetích osob. Základní prvky úpravy společného jmění manželů zůstaly bez výraznějších změn. Uvedené změny v pojetí i v obsahu s sebou přináší řadu výkladových problémů. Na řadu z nich neexistuje jednoznačná odpověď a jejich řešení bude spjato zjevně až s dlouhodobou praxí. Nová monografie se snaží postihnout úpravu institutu společného jmění manželů komplexně. Zpracování vychází v základu ze srovnání předchozí a nové úpravy. Hledá přitom přetrvávající shody i vzájemné odlišnosti obou úprav. Výklad také průběžné vyhodnocuje i použitelnosti dřívější judikatury.

Autor v knize přistupuje k problematice ekologických škod z pohledu civilního práva a systematicky zpracovává i další, speciální právní úpravy týkající se tohoto tématu, jako je zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.), zákon o ochraně zemědělského půdního fondu (č. 334/1992 Sb.), zákon o vodách (č. 254/2001 Sb.), zákon o lesích (č. 289/1995 Sb.), zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (č. 78/2004 Sb.) nebo horní zákon (č. 44/1988 Sb.). Kniha obsahuje obecný výklad o odpovědnosti za škodu v občanském právu, pojmové vymezení ekologické škody, výklad o předpokladech vzniku odpovědnosti za škodu, výklad o povaze jednotlivých složek životního prostředí v občanském právu, pojednání o způsobu a rozsahu náhrady škody, výklad o promlčení a rozbor platné právní úpravy s dodatkem o možných trendech budoucí právní úpravy. Komplexnost zpracování této knihy nemá v české odborné literatuře dosud obdoby.