Eric Kurlander Boeken

The definitive history of the supernatural in Nazi Germany, exploring the occult ideas, esoteric sciences, and pagan religions touted by the Third Reich in the service of power The Nazi fascination with the occult is legendary, yet today it is often dismissed as Himmler's personal obsession or wildly overstated for its novelty. Preposterous though it was, however, supernatural thinking was inextricable from the Nazi project. The regime enlisted astrology and the paranormal, paganism, Indo-Aryan mythology, witchcraft, miracle weapons, and the lost kingdom of Atlantis in reimagining German politics and society and recasting German science and religion. In this eye-opening history, Eric Kurlander reveals how the Third Reich's relationship to the supernatural was far from straightforward. Even as popular occultism and superstition were intermittently rooted out, suppressed, and outlawed, the Nazis drew upon a wide variety of occult practices and esoteric sciences to gain power, shape propaganda and policy, and pursue their dreams of racial utopia and empire.

Fascinace nacistů okultismem se stala legendou, přesto se dnes odbývá poukazem na to, že šlo jen o Himmlerovu osobní posedlost nebo že se příliš přeceňuje. I když se to jeví jako absurdní, je neoddiskutovatelné, že víra v nadpřirozeno k nacistickému projektu skutečně patřila. K vytvoření, respektive přetvoření východisek a cílů německé politiky a společnosti, jakož i vědy a náboženství, využíval režim astrologii, paranormální jevy, paganismus, ariánskou mytologii, magii, představy o zázračných zbraních i o ztracené Aghartě. Kurlander ukazuje, že vztah třetí říše k nadpřirozenu nebyl zdaleka jednoznačný. Přestože byly populární okultismus a pověry opakovaně zakazovány a potlačovány, nacisté z nich čerpali, aby s jejich pomocí získali moc, vytvořili propagandu a strategie a realizovali své sny o rasové „utopii“.

Kniha analyzuje klíčové otázky činnosti liberálních demokratů v Německu od roku 1933 do konce nacistického režimu. Na základě pečlivého studia pramenů autor zkoumá motivace, naděje a obavy německých liberálních demokratů, kteří byli nejlepším příkladem středostavovského progresivismu Výmarské republiky, a zjišťuje, proč jich tak málo vzdorovalo a tak mnoho uvítalo řadu programových prvků třetí říše. Ukazuje, že německý liberalismus nebyl jediným protivníkem a obětí nacionálního socialismu, ale v některých ohledech byl jeho ideologickým předchůdcem. To, že liberalismus mohl být obojím, má zásadní důsledky pro porozumění genezi autoritářských režimů kdekoli na světě. Dlouhotrvající neochota výmarských demokratů čelit režimu ukazuje, jak snadno může liberální demokracie podlehnout fašismu.

Němečtí liberálové nacistům vydláždili cestu k moci – tak lze ve zkratce přetlumočit tezi, kterou v hojně diskutované knize Cena vyloučení obhajuje americký historik Eric Kurlander. Německé liberální strany postupně akceptovaly rasistický Weltanschauung, konkurenční koncepci liberálněuniversalistického Rechtsstaatu v průběhu let odsouvaly do pozadí a nakonec ji odložily docela. Kurlander si všímá i výjimek, přičemž některé jsou obzvláště pozoruhodné a pro pochopení celkového kontextu cenné, jeho závěr je však přesto jasný i neúprosný: hlavní liberální proud ovládla obsese rasistickým společenstvím, krví, půdou, ale i mnoha dalšími kategoriemi, kterými se později vyznačoval Hitlerův národní socialismus.