Bernard Noël Boeken

Co udělá tělo, když jím prošlehne ničivý milostný cit? A co udělá, když jím proběhne elektrický výboj při mučení? Zkroutí se do oblouku, který se klene mezi první a jednou z posledních sbírek Bernarda Noëla (1930). Od Výřezů z těla po Sonety smrti vystavuje tělo i slovo krajním situacím, ohledává, zbavuje podstaty. Mezi elektrickými póly jiskří básnická řeč, zařezává se do kůže a její světlo je někdy bolestivě oslepující. Kdo udrží oči otevřené, zvykne si na tu násilnou záři a dočte až do konce, pozná, že Noëlova poezie je především navýsost lidská.

A collection of dramatic panoramic landscapes by a leading Magnum photographer.

Book by Centre national de la photographie (France)

This installation of the Modern Master series surveys the work of Rene Magritte, one of the most enigmatic artists of the 20th century and an important figure in the surrealist movement. He combined the commonplace with the fantastic to become the master of "magic realism." Cloud-filled skies, bowler-hatted men, and oversized household objects are in abundance in the more than 60 full-color reproductions included in this volume.

V roce 1969 vydal Bernard Noël pod pseudonymem Urbain z Orlhaku novelu, která se stala jedním z nejvýznamnějších děl francouzské erotické literatury. Příběh se odehrává na tajemném ostrově, kde hrdina prochází dlouhou sexuální iniciační cestou jako milenec Luny, a zažívá dantovskou výpravu utrpení a extáze. Vyvrcholením je obřad sexuálního očištění v Hradu oběti, popsaný poetickým jazykem, který je zároveň magický a vulgární. Intenzita díla odráží okolnosti jeho vzniku, kdy autor napsal knihu během tří týdnů jako reakci na politickou situaci ve Francii konce šedesátých let. Kvůli ní čelil soudnímu řízení za urážku dobrých mravů. Kniha obsahuje také fragmenty plánovaného pokračování a esej Zneuctění slov, v níž autor reflektuje neúspěšné pokusy francouzské vlády o její zákaz a zkoumá vztah mezi literaturou a cenzurou. Autor se zamýšlí nad tím, co znamená být neakceptovatelný, a zdůrazňuje, že psaní bylo pro něj okamžikem radosti a svobody. V současnosti se ptá, zda je kniha, kdysi souzená pro urážku mravů, dnes neškodná, nebo zda cenzura pouze změnila svou strategii, když upírá význam výstřelkům fantazie a racionálním hodnotám, čímž nás připravuje o jejich požitek.