The narrative revolves around a father's poignant quest to find his daughter, who vanished during Brazil's military dictatorship. This powerful exploration of loss and resilience highlights the impact of political turmoil on personal lives. Garnering significant acclaim, the first Brazilian edition quickly sold out and received multiple literary award nominations, underscoring its emotional depth and cultural relevance.
The book chronicles the rise of Luiz Inacio Lula da Silva, who became Latin America's first democratically elected socialist leader in 2002. It explores the origins and electoral journey of the Workers Party, detailing key figures and their persistent efforts for power. An exclusive post-election interview with Lula provides insight into his life, from poverty to political triumph. The updated edition covers Lula's early social reforms, his international leadership, and the challenges he faced from within his party, highlighting the complexities of his presidency.
Set in São Paulo, this compelling narrative explores the complexities of urban life and the human condition. Through vivid storytelling, the author delves into themes of identity, social inequality, and the intricate relationships among characters navigating the challenges of modern society. The book captures the essence of Brazilian culture and offers a poignant reflection on personal and collective struggles, making it a significant contribution to contemporary literature.
Brazilský spisovatel, novinář a politolog B. Kucinski (nar. 1937) ve své románové prvotině z roku 2011 zkoumá trauma, s nímž se brazilská společnost dosud nevyrovnala: zmizení lidí během vojenské diktatury v letech 1964–1985. Román vychází ze skutečné události z dubna 1974, kdy byly z politických důvodů uneseny a zavražděny autorova sestra Ana Rosa Kucinski Silva a její manžel Wilson Silva, oba členové levicové guerillové organizace ALN. Hlavní postava, pojmenovaná písmenem K., odkazuje na iniciálu příjmení autorova otce, polského Žida, a zároveň na Josefa K. z Kafkova románu Proces. Kucinského dílo zachycuje absurdní atmosféru totalitního systému, kde jedinec není schopen nalézt pravdu a spravedlnost. Leitmotivem je pocit viny; K. cítí vinu za osud své dcery, neboť si vyčítá, že jí nevěnoval dostatek pozornosti a nevšiml si změn v jejím chování. Obviňuje se, že netušil o jejích politických aktivitách. Jeho "selhání" je umocněno intelektuální sebestředností a vnitřní rozpolceností imigranta, který se upíná na minulost a kulturu svých předků, zatímco nedokáže plně vnímat přítomnost.