Pavel Švec Boeken

Knížka ADHD je druhá autorská knížka umělecké dvojice David Böhm, Jiří Franta.Nejedná se o nějakou souvislou informaci o jejich tvorbě, nebo chronologický katalog, jde spíš o pokus, jak popsat strategie soustředění, inspirace a způsoby jejich uměleckého uvažování.Celou knížku otvírá původní text zásadního českého hudebního kritika Karla Veselého o ADHD, kterou lze chápat kromě diagnózy neurovývojové poruchy i jako strategii k přežití. Druhým textem je rozhovor s Böhmem a Frantou, který se nikdy nestal, od umělce a kurátora Pavla Ševce.Graficky upravil Jozef Ondrík a vydal Mikuláš Nevan v galerii Nevan Contepo.

Vzpomínky na Pražské povstání sepsal jeho vojenský velitel generál Karel Kutlvašr na sklonku svého věznění v roce 1960. Tou dobou už měl za sebou více než jedenáct let nespravedlivého žaláře. Kutlvašrovy paměti vypráví v souvislostech o tvrdých bojích, o zákulisí vyjednávání s Němci i o nastupujícím politikaření, které ovládlo společnost po konci války. Jeho deník nikdy uceleně nevyšel, protože komunistická policie ho zabavila a pečlivě uschovala. Tato publikace je napravením letité křivdy, jíž se na generálovi dopustil totalitní režim a dává nahlédnout do posledních chvil válečného běsnění očima přímého účastníka.

Praha je oslnivá pokladnice historických slohů. Oslněni touto nepřebernou krásou, mohli bychom přehlédnout zajímavé stavby zrozené v pozdějších stylech. Pravda, některé tomu vzdorují díky faktu, že jsou nepřehlédnutelné svou velikostí či určením. Máme tu však i četné příklady drobnější architektury, které stojí za bližší a okouzlený pohled. Pokud jsme Prahu historickou nazvali pokladnicí, její rezidenční čtvrti můžeme považovat za pokladničky vrchovatě naplněné vilami. Mnohé nabízejí čistý příklad konkrétního směru, jiné zase půvabnou směsici nejrůznějších stylů. Tam či onde nás potěší historismus romantický, přísný i eklektický, na něj navazující secese a beuronská škola, dále kubismus a rondokubismus, funkcionalismus, purismus, art deco, eklektický styl… a rovněž sorela či zdařilé ukázky nejmodernějších přístupů. Tucet vilových čtvrtí projdeme se zasvěceným průvodcem, novinářem Pavlem Švecem, který nezapře, že architekturu studoval a je jeho celoživotní láskou. Dává nám do ruky „cestovní mapu“ jednotlivých oblastí, díky níž naše toulky – a to i do míst, o kterých jsme si mysleli, že je dobře známe – získají nový rozměr. Autor nám v drtivé většině případů představuje obytné domy – textem, mapami a fotografiemi. Uvědomuje si při tom, že takový objekt má historii nejen architektonickou a technickou, ale také lidskou. Díky tomu nás seznamuje i s osudy jednotlivců, kteří jsou podepsáni pod architektonickým projektem, a zejména těch, kteří si vilu nechali vystavět a obývali ji. Kniha vychází s laskavým svolením zpravodajského portálu Aktuálně.cz z mediálního domu Economia, kde byl základ textu původně publikován, a zavede Vás do těchto vilových čtvrtí: Vinohrady / Strašnice / Podolí / Hodkovičky / Barrandov / Malvazinky / Smíchov / Ořechovka / Hanspaulka / Baba / Bubeneč / Troja

Příběh převaděče, který se před StB skrýval deset let ve skříni Strhující příběh na pozadí neúprosných dějin Někteří příslušníci Sboru národní bezpečnosti se v roce 1948 na Šumavě vzepřeli komunistickému režimu a pomáhali lidem přejít hranice z Československa na Západ: převaděčskou síť rozbila komunistická tajná policie. Esenbáka-převaděče Jaroslava Maršíka však nedopadla, při zatýkání za bizarních okolností utekl. Deset let se pak skrýval v jihočeském Bavorově. Nevycházel ven, schovával se třeba v dutině pod postelí, v dřevěném kufru nebo ve skříni.

Predkladáme Vám novú učebnicu zameranú na farmakológiu antimikrobiálnych liečiv. Liečba infekčných ochorení bola historicky dôležitá, avšak skutočné úspechy sa dostavili až v dvadsiatom storočí. V prvej polovici sa objavili chemoterapeutiká ako salvarsan a sulfónamidy, no skutočný prelom nastal s penicilínom, prvým úspešným antibiotikom, ktoré sa začalo široko používať od polovice minulého storočia. Druhá polovica dvadsiateho storočia priniesla explóziu liekov, vrátane antimikrobiálnych. Tieto liečivá nielenže získali niekoľko Nobelových cien, ale predĺžili priemerný ľudský život v oblastiach, kde sa začali používať. Ich význam pretrváva aj v ére prevencie, keď sa očkovaním eliminovali niektoré infekčné ochorenia. Nové choroby, globalizácia a migrácia však prinášajú výzvy, ako je rezistencia voči antibiotikám, čo vyžaduje zvýšenú pozornosť pri ich používaní. Stagnácia vývoja antimikrobiálnych liečiv zdôrazňuje potrebu odborného prístupu, ktorý by mal byť založený na štandardoch „evidence based medicine – EBM“. To znamená, že ich využívanie musí byť presne riadené a podporené vedeckými dôkazmi, aby sa zabezpečila ich efektívnosť a bezpečnosť v liečbe infekčných ochorení.