Jacques Rupnik Boeken

In 1989, following the fall of the Berlin Wall, a revolutionary wave reached Prague, and Václav Havel was elected to lead a state that had terrorized its citizens for forty years. As a 26-year-old photographer, I became his personal photographer, despite not knowing him and he not knowing me. Lacking equipment, experience, and funds did not prevent me from experiencing a unique adventure. As the youngest state photographer in the world, I had the opportunity to capture unprecedented moments and meet prominent figures I had only known from the media. I photographed crowds in the squares as well as intimate moments of a president who was not a typical leader. The photographs serve as imprints of time, reminding us of the past. Years later, I reviewed my archive and selected both well-known and new images, including iconic shots of Havel by the Atlantic Ocean and walking along a beach in Portugal. This book is a testament to an extraordinary time, to Václav Havel, and to my life with him.

Since the start of the new millennium, the issue of European Union enlargement has become Europe's major preoccupation. This text, the first of two volumes, deals comprehensively with this subject, covering the preparation for accession to the European Union in the Czech and Slovak Republics

Jacques Rupnik je známý politolog specializující se na východní Evropu. Studoval na Sorbonně v Paříži a na Harvardské univerzitě v Cambridgi. Od roku 1982 je profesorem na Institutu politických studií v Paříži. Je autorem několika knih o východní Evropě a evropské integraci. V rozhovorech s Karlem Hvížďalou reflektuje politický vývoj především ve středoevropských zemích, hodnotí postupující proces od mravního étosu disidentů k voličsky nevěrohodnému boji o moc

Kniha úvah francouzského politologa a historika o vývoji v komunistické Evropě vedoucímu až k demokratické revoluci v roce 1989.

Dva životy, dvě jména, dva pohledy na sovětský komunismus a jeho poválečnou expanzi do východní Evropy. Zdají se úhledně oddělené, a přesto je spojuje zkušenost jednoho člověka a jeho snaha pochopit naděje a tragédie 20. století. Levicový intelektuál Josef Guttmann se na počátku třicátých let 20. století stal členem vedení Komunistické strany Československa. Se stranou se rozešel kvůli strategii Kominterny, která v roce 1933 pomohla Hitlerovi k moci. Z ostrého kritika Stalinovy diktatury i jeho zahraniční politiky se stal význačný levicový oponent. Československo opustil koncem roku 1938 a o tři roky později se usadil v New Yorku, kde pod pseudonymem působil jako přední znalec dění v sovětském bloku a kritik totalitarismu. Byl také autorem prvních článků o antisemitském charakteru procesu s Rudolfem Slánským. Jeho české texty z třicátých let spolu se studiemi a eseji o povaze komunistických režimů, genocidě a antisemitismu psanými již ve Spojených státech vycházejí u nás poprvé.

Dějiny KSČ, jak se o nich sedmdesát let nemluvilo. Knihu napsal a roku 1981 vydal francouzský politolog, specialista na střední a východní Evropu Jacques Rupnik. V uvedeném časovém rozpětí se kniha zaměřuje na tři oblasti: l) vztahy KSČ a mezinárodního komunistického hnutí, zvláště v Sovětském svazu, na bolševizaci strany ve 20. letech a provedení sovětského modelu v r. 1948, 2) na vztahy KSČ a dělnické třídy, 3) na vztahy KSČ a Československého státu.

Pohled na české dějiny, politiku a především pečlivá analýza a sledování příčin a následků různých událostí počínaje vznikem Československa až po současné postoje k migraci a Evropské unii. Kniha je výběrem nejdůležitějších úvah, většina textů zde vychází česky poprvé, v plném znění jsou také nyní publikovány některé přednášky. Rupnik sleduje domácí poměry ve středoevropském i evropském kontextu s vnějším odstupem, ale zároveň s důkladnou znalostí vnitřních zvláštností, se zaujetím a porozuměním pro zemi, v níž se narodil a vyrůstal. V Česku i ve světě uznávaný analytik díky svému nadhledu provětrává některé zažité stereotypy a narativy a usazuje do patřičných souvislostí také řadu mýtů počínaje osudovými osmičkami v česko-slovenských dějinách, jimž je věnován úvod k této knize.

Le XXe siècle a commencé le 29 juin 1914 à Sarajevo. S'est-il achevé le 9 novembre 1989 à Berlin ? Le plus court de tous les siècles, inauguré par le suicide de l'Europe, se clôt-il par sa renaissance ?En 1989, pour la première fois, un système né de la guerre se défait sans guerre : cet essai se veut à la fois un regard panoramique sur l'Europe redevenue sujet de son histoire et un regard analytique sur les exigences que lui impose son retour dans le nouvel ordre mondial.Suscité par un moment historique, Le Nouveau Continent n'est pas un livre de circonstances. Il tend à dépasser les modes parisiennes qui ont oscillé entre l'euphorie béate devant le triomphe de l'occident et le catastrophisme face aux nouvelles menaces de l'Est ou à l'absence de l'Europe pendant la crise du Golfe.De l'Empire soviétique éclaté à l'Europe des douze, en passant par la désintégration de l'Europe de l'Est, les ambiguïtés de la question allemande et les liens nouveaux entre les Etats-Unis et le vieux monde en éruption, ce guide raisonné et lucide permet de comprendre les enjeux, les chances et les risques qui s'ouvrent au « nouveau continent ».

Český žurnalista zkoumá otázky spojené se vstupem ČR do Evropské unie.

Le communisme tchécoslovaque c'est, à la fois, le stalinisme le plus féroce et le plus solide de l'Europe de l'Est, et une tentative capitale pour donner au socialisme « un visage humain ». Comment expliquer un si violent contraste ? En en faisant l'histoire. S'appuyant sur toutes les sources aujourd'hui accessibles, Jacques Rupnik rend compte de cette dualité fondamentale du communisme tchécoslovaque. Il montre le poids de la culture politique traditionnelle démocratique du pays et décèle aussi les origines des facteurs indigènes qui ont joué dans la formation de ce qu'il appelle un « stalinisme autochtone ». Mis à part l'histoire officielle publiée à Prague, il n'existait pas sur l'histoire du communisme tchécoslovaque d'ouvrage d'ensemble. Partant des éléments épars du puzzle légués par l'historiographie tchécoslovaque, depuis 1968 réduite au silence, Jacques Rupnik continue son œuvre en tentant ce qu'elle n'a pas eu le temps de produire : une réinterprétation de l'histoire du Parti communiste tchécoslovaque.