Michal Řoutil Boeken

Kolektivní monografie čtyř českých odborníků shrnuje přehledným způsobem dějiny Arménie a arménské kultury, přičemž se snaží tuto problematiku představit v širším kontextu, tj. v rámci dějin historického arménského území i celosvětové arménské diaspory. Jednotlivé kapitoly jsou uspořádány chronologicky a zároveň tematicky provázány tak, aby měl čtenář možnost udělat si představu o vývoji situace v širším geografickém prostoru a srovnat ji na základě dalších historických paralel. Z historického i geografického pohledu se Arménie vždy nacházela na pomezí velkých kulturních celků a civilizačních okruhů. Odtud i synkretický charakter arménské kultury, kombinující jak tradice autochtonní, tak tradice přejaté a transformované, umožňující jejich osobitý vývoj.

Nové Dějiny Ruska jsou kolektivní prací pěti českých historiček a historiků. V chronologicky vymezených částech (Kyjevská Rus, Moskevská Rus, 18. století, 19. století, sovětské období ruských dějin, Rusko po roce 1991) jsou zmapovány hlavní vývojové linie ruských dějin od raného středověku až do současnosti. Vedle zachycení klíčových událostí politického rázu autoři věnují pozornost také otázkám hospodářského, sociálního, kulturního a náboženského vývoje Ruska. Jedním z hlavních cílů je přiblížit českému čtenáři ruské dějiny způsobem reflektujícím nejnovější výsledky světového bádání.

Ruský středověký asketa a mystik sv. Nil Sorský (1433–1508) se těší zájmu současných učenců již více než sto let – jeho dílo (či fragmenty z něj) byly přeloženy do většiny evropských jazyků. Touto publikací se k nim přidává i naše prostředí.V první části knihy se autor věnuje životu sv. Nila, dobovému kontextu jeho působení (Moskevská Rus přelomu 15. a 16. století), dále pak analyzuje asketovy spisy nejen v kontextu ruské středověké kultury, nýbrž také z hlediska širších náboženských vztahů v oblasti Byzance, Balkánu a východní Evropy, zejména pak druhé vlny tzv. hesychastického hnutí.Druhá část přináší překlady (z církevní slovanštiny ruské redakce do češtiny) veškerých dochovaných autorových spisů („Pravidla duchovního života“, „Pravidla mnišského života“, listy, modlitby, předmluvy ke „Sborníkům“, „Závěť“). Kniha rovněž obsahuje čtyři přílohy, a sice překlady kratších textů spojených se životem a duchovním dědictvím sv. Nila: „Vyprávění o skitu Nila Sorského“, „Závěť Innokentije Komelského“, „Jak se svatý Nil Sorský zjevil ve snu velikému knížeti Ivanu Hroznému, poznámka o jeho životě a modlitba“ a „O zázracích otce našeho svatého Nila Divotvůrce“.

Během let 1914–1923, tedy od počátku 1. světové války až po vznik novodobého Turecka, došlo na území Osmanské říše ke zničení tří křesťanských civilizací – arménské, asyrské/syrské a řecké. Přibližně 2 miliony osob bylo zavražděno, ostatní museli ze své domoviny odejít, ačkoliv zde žili po dlouhá staletí. Předkládaná antologie přináší ve třech částech věnovaných jednotlivým komunitám na dvě stě padesát očitých svědectví, vzpomínek, zápisků, dokumentů aj., tak jak je vypověděly oběti násilností nebo jejich potomci. Jedná se o vzácný historický materiál, strhující osobní výpovědi o prožitých útrapách a strázních. Respondenti je zaznamenávali nikoliv pro svou slávu, nýbrž s upřímnou snahou, aby k takovým hrůzným činům již v budoucnosti nedocházelo.

Oblast Blízkého východu, odedávna žhavá půda, stojí dnes v popředí pozornosti ještě více než jindy. Pod vlivem aktuálních bouřlivých událostí probleskují v tisku zprávy o náboženských uskupeních dlouhou dobu koexistujících ve větším či menším souladu s majoritním islámem. Životní praxe i věroučné zásady těchto obcí jsou neodborníkům povětšinou jen velmi málo známy, stejně jako forma soužití s jejich okolím. Přitom jejich poznání a zachycení jejich historického vývoje a osudů zprostředkovávají závažný vhled do myšlenkového i politického vývoje celé oblasti. Přední domácí odborníci na jednotlivá blízkovýchodní náboženství proto spojili své síly v nové monografii mapující marginalizované nábožensko-etnické skupiny Blízkého východu. Čtenář najde v knize kapitoly věnované jezídům, mandejcům, alawitům, drůzúm, šabakům a járesáníům, syrským a arménským křesťanům, maronitům, koptům a álevitům, jakož i zamyšlení nad vývojem v oblasti Blízkého východu za poslední dvě staletí. Texty jsou v naprosté většině založeny na přímém terénním průzkumu a znalostech z první ruky. Svazek je doplněn unikátními fotografiemi pořízenými samotnými autory.

Pronásledování a diskriminace křesťanů v současnosti dosahuje celosvětové šíře, některé statistiky uvádějí ročně až 260 milionů ohrožených osob. Zvláště alarmující je situace v oblasti Blízkého východu a severní Afriky. Předkládaná kniha se zaměřuje na několik zemí tohoto regionu, konkrétně na Turecko, Kypr, Ázerbájdžán, Izrael, Palestinskou autonomii, Jordánsko, Libanon, Egypt, Írán, Saúdskou Arábii, Irák a Sýrii; ve stručném přehledu pak také na Pákistán, Afghánistán, Libyi, Súdán a Jižní Súdán. Každá kapitola sestává z dílčích podkapitol – v chronologickém pořádku seznamují čtenáře s dějinami křesťanství v dané zemi, popisují život místních církví, věnují se důležitým společenským milníkům. Stěžejní části se zaměřují na osudy křesťanů od počátku 20. století do dnešních dnů. V případě těch zemí, v nichž momentálně dochází k rozsáhlému pronásledování (Irák, Sýrie, Afghá­nistán, Pákistán, Libye, Súdán) či zvýšené diskriminaci křesťanů (Írán, Saúdská Arábie), se výklad soustředí na kvalifikaci, kvantifikaci a podrobný popis probíhajících událostí. Kniha dále obsahuje unikátní fotografický doprovod, originální mapy křesťanské přítomnosti v daných oblastech a rozsáhlou přílohu s demografickými statistikami.

Úvod do byzantské filosofie : se studií Michala Řoutila Na východ od Antiochie - řecké myšlení za hranicemi Byzance, 2.-8. století - syrská tradice. Ačkoliv o různých etapách filosofie a o filosofických školách vycházejí stále nové studie, vývoj myšlení v Byzantské říši, dědičce Říma a antických tradic, jež existovala více než tisíc let a dominovala kulturnímu vývoji evropského středověku, zůstává stranou. Publikace Úvod do byzantské filosofie je vůbec prvním komplexním pokusem o uchopení tohoto tématu u nás. Důkladnému rozboru jsou podrobeny vazby byzantské filosofie nejen na předchozí období, ale zvláště na určující dobová theologická východiska. Polemický charakter práce si klade za cíl nové zhodnocení, promyšlení, a především problematizaci ustálených paradigmat. Kniha rovněž obsahuje studii M. Řoutila Na východ od Antiochie. Řecké myšlení za hranicemi Byzance, 2.-8. století. Syrská tradice, jež se věnuje translaci antické a raně byzantské učenosti do aramejského prostředí Sýrie a Mezopotámie.

V dějinách umění došlo během 20. století k několika významným objevům - jedním z nich bylo odhalení umělecké hodnoty a krásy ruských středověkých ikon. Publikace obsahuje překlady pěti zásadních studií ruských autorů (Je. N. Trubeckoj, P. Florenskij, S. N. Bulgakov, B. Uspenskij, S. S. Averincev), v nichž je ikonomalba zkoumána z různých teoretických východisek - od tzv. ikonologické školy, přes teologii kultury a sofiologii, až po sémiotiku a komparativní literární historii. Knihu uvádí studie M. Luptákové "Od masky k osobnosti. Zobrazení naplněného lidství v ikoně" a uzavírá doslov M. Řoutila "Objevování ruské ikony v 19. a 20. století. Sběratelé, mecenáši, restaurátoři a kunsthistorici ve službách umění". Kniha je bohatě ilustrována barevnými i černobílými reprodukcemi ikon, fresek a mozaik, a to jak z vrcholného období ruské ikonomalby, tj. 15.-16. století, tak ikon z prostředí ruské emigrace a současného Ruska.

Předkládaná monografie představuje výsledek celoživotního badatelského zájmu Niny V. Pigulevské v oboru syrského křesťanství. Jedná se o dosud nepřekonaný úvod do dějin a kultury Syřanů. Podrobně je popsán základní přínos syrských křesťanů pro translaci řeckého myšlení do syrského a následně arabského prostředí, úspěchy syrského lékařství, alchymie a astrologie, jejich zásadní podíl na šíření křesťanství od břehů Středozemního moře přes řeku Eufrat až po Čínu. Zvláště přínosné jsou pak biografie nejvýznačnějších osobností syrského raného středověku.

Předkládaná monografie patří v světovém kontextu vůbec k prvním pokusům představit problematiku vyvražďování křesťanů v Osmanské říši na akademické úrovni v celé její šíři, tedy nikoliv pouze jako národní tragédii Arménů, ale jako snahu o likvidaci veškerého místního křesťanstva – také Asyřanů a Řeků. Ve čtyřech částech knihy je podrobně popsáno postavení křesťanů na sklonku Osmanské říše, průběh tragických událostí, k nimž v letech 1914–1923 došlo, stejně jako jejich následky v dalších letech. Autoři rovněž upozorňují na řadu problematických otázek, mj. na významný podíl císařského Německa a Kurdů na likvidaci křesťanů, reakci dobového českého tisku či ničení kulturního dědictví křesťanů v současném Turecku. Zajímavé paralely přináší také srovnání arménské genocidy a židovského holokaustu. Kniha využívá nejnovější poznatky v oboru, ale také dobové dokumenty, archivní materiály, diplomatická hlášení, vzpomínky a očitá svědectví přeživších. Publikace obsahuje unikátní doprovodný materiál včetně více než 200 dobových fotografií, karikatur, kreseb, map a statistických tabulek.