Martin Hampl Boeken

Monografie se zabývá nejobecnějšími otázkami sociálněgeografického studia a jejich zařazením do kontextu poznávání integrálního řádu reality.

Hlavním cílem studie je systematické postižení změn geografické organizace společnosti v Česku v transformačním období, a speciálně v letech 1991-2001, tj. v období mezi oběma posledními cenzy. Přestože je hlavní pozornost věnována příslušným empirickým analýzám, jsou cíle práce v řadě ohledů širšího a obecnějšího typu. Vedle generalizujícího vyhodnocení změn v transformačním období se jedná i o zařazení současných tendencí do dlouhodobého vývojového procesu, a to včetně mezinárodních srovnání. Za závažné obecné úkoly studia jsou rovněž považovány problémy hlubšího rozlišení úrovní a proměnlivosti nerovnoměrností územních (sociogeografických) a sociálních, resp. geosociálních a jejich podmíněností. Toto rozlišení navozuje mimo jiné i posouzení vhodnosti aplikace modelů rozvojových cyklů, specifikaci post-totalitní transformace jako dílčí divergenční fáze v rámci širší post-industriální přeměny aj.