Miluše Hrnčiříková Boeken

Řešení přeshraničních sporů stále více zaměstnává právníky z různých právních odvětví, a to již ve fázi vzniku právních poměrů, kdy se subjekty snaží dohodnout co možná nejefektivnější způsob řešení jejich případných sporů, které by mohly v budoucnu vzniknout. Standardně se tedy ve smlouvách objevují vedle doložky rozhodčí i doložky mediační a prorogační. Ačkoliv však ustanovení ve smlouvě zpravidla vypadají nenápadně a obsahují nanejvýš pár odstavců, po vzniku sporu se stávají úhelným kamenem pro jeho rozhodnutí, příp. úspěšné vyřešení. Publikace se snaží nejen analyzovat současné otázky spojené s doložkami o řešení přeshraničních sporů, se kterými se v českém právním prostředí můžeme setkat, ale porovnává i přijatá řešení českých soudů a odborné veřejnosti se zahraniční právní praxí. Vzhledem k tomu, že právní úprava doložek o řešení přeshraničních sporů se nachází jak v normách vnitrostátního a unijního, tak mezinárodního původu představuje publikace kompilát různých přístupů a teorií, které tuto bouřlivě se vyvíjející právní oblast ovlivňují.

Publikace Mezinárodní právo soukromé - procesní otázky se zabývá aktuální problematikou procesních vztahů s cizím prvkem. Představuje tuto oblast práva jak po stránce teoretické, tak po stránce praktické. Největší pozornost se zaměřuje na zodpovězení základních otázek, které je nutné si v souvislosti s procesními vztahy s cizím prvkem klást: Kdy je dána pravomoc českých soudů k rozhodování soukromoprávních sporů s cizím prvkem? Kdy je možné v České republice uznat a vykonat cizí soudní rozhodnutí? Publikace se navíc věnuje i mezinárodnímu rozhodčímu řízení a některým otázkám mezinárodní soudní spolupráce.

Mimosoudní metody představují moderní trend v řešení sporů. Jejich širší uplatňování souvisí s modernizací justičních systémů, zvyšováním přístupu občanů ke spravedlnosti, snahami zefektivnit, zkrátit a zlevnit proces řešení a vrátit zodpovědnost do rukou jejich účastníkům. Jde o návrat k původním, přirozeným a kooperativním postupům. Současně sílí zájem na jejich formální regulaci, a to na mezinárodní i vnitrostátní úrovni. Tím dochází k jejich postupné institucionalizaci a upevňování pozice jako legitimního nástroje řešení sporů. Učebnice seznamuje s ideovými východisky mimosoudních metod řešení sporů a jejich teoretickými zdroji. Přináší přehled a stručnou charakteristiku jednotlivých metod, více se pak zaměřuje na metody vyjednávání, mediace, rozhodčího řízení a práva spolupráce. V takto ucelené formě je učebnice mimosoudních metod vysokoškolským studentům zejména práva, sociologie a psychologie předkládána poprvé.

Se vzrůstajícím počtem soukromoprávních přeshraničních poměrů vzrůstá i počet přeshraničních sporů. Snaha o jejich řešení jinou než soudní cestou se projevuje nejen v právní praxi, ale i v pozitivním právu. Regulace mimosoudních způsobů řešení přeshraničních sporů ovlivňuje samotný postup při řešení těchto sporů, pravomoci rozhodců či mediátorů a konečně i národní procesní právo. U mediace se skloňuje její ze zákona povinné zavedení v některých, zejména rodinněprávních, případech, v případě mezinárodní obchodní arbitráže se řády rozhodčích soudů stávají detailnějšími a do rozhodčího řízení se častěji prosazují prvky, které byly dříve vlastní řízení soudnímu. Tato tzv. judicializace je zapříčiněna především obavou o zajištění práva na spravedlivý proces na straně jedné a snahou o zachování efektivity rozhodčího a mediačního řízení na straně druhé. Autorky monografie rozpoznávají judiciální trendy u rozhodčího řízení především ve snaze o normování průběhu rozhodčího řízení prostřednictvím tzv. soft law a v rozšiřování pravomoci rozhodců k vydávání předběžných opatření. V případě mediace se pak judicializace odráží ve snaze o její obligatornost. Cílem monografie je zmapovat tyto judiciální trendy a zhodnotit jejich vliv na budoucí vývoj mezinárodního rozhodčího řízení a mediace.

Sborník obsahuje příspěvky přednesené v květnu 2017 na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v rámci 11. ročníku mezinárodní vědecké konference Olomoucké právnické dny v sekci zaměřené na mezinárodní právo soukromé. Autoři se ve třinácti odborných statích zabývají aktuálními otázkami řešení přeshraničních sporů ve vztahu k autonomii vůle stran. Svoji pozornost věnují především oblasti týkající se mezinárodní obchodní arbitráže a pravomoci soudů. Sborník zahrnuje i příspěvky odborníků z Maďarska a Itálie.

Publikace poskytuje náhled na mezinárodní obchodní poměry přeshraniční povahy a jejich právní rámec na počátku 21. století. V úvodu je pojednáno o souvisejících institutech, jakou je například aktuální problematika INCOTERMS. Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží je od roku1980 z globálního hlediska nejvýznamnějším unifikačním počinem. Autoři ji nejen komentují z hlediska obsahu jejího textu, ale srovnávají i výkladový přístup k jejím jednotlivým článkům s ohledem na národní specifika dotčených justičních soustav. Věnují se také unijním integračním aktivitám v této oblasti. Při zpracování komentáře byly zohledněny vědecko-teoretické poznatky i praktický pohled na komentovaná ustanovení včetně národní a zahraniční judikatury státních soudů. Práce se zaobírá také rozhodnutími rozhodčích institucí. Tato publikace je určena všem, kteří se ve svém studiu či praxi věnují mezinárodnímu právu soukromému.