Kurban Said Volgorde van de boeken (chronologisch)

Nowa powieść autora bestsellerowej powieści Ali i Nino! Asiadeh Anbari jest Turczynką, córką wysokiego urzędnika imperium osmańskiego. Po I wojnie wraz z ojcem znalazła się na emigracji w Berlinie. Dziewczyna została przeznaczona na żonę dla pewnego młodego księcia, którego los rzucił do Nowego Jorku. Tam obraca się w kręgu filmowców, pije i pisze scenariusze. Młodzi nigdy się nie spotkali, ale Asiadeh czuje się związana daną obietnicą. Próbuje się z nim kontaktować, jednak bezskutecznie. Po pewnym czasie wiąże się z lekarzem pochodzenia bośniackiego, biorą ślub i wyjeżdżają do Wiednia. Tam nagle zjawia się turecki książę, któremu była przyrzeczona. Asiadeh spotyka się z nim i w dość tajemniczy sposób go testuje, układając jednocześnie dalsze losy swego austriackiego męża.

Am Ende des Ersten Weltkriegs verschlägt es die junge Asiadeh Anbari zusammen mit ihrem Vater aus dem feudalen Istanbul ins Berlin der zwanziger Jahre ? ein Kulturschock für das junge Mädchen, das streng muslimisch und in alten adligen Traditionen erzogen wurde. Eine starke Sehnsucht nach der Welt ihrer Kindheit erfüllt Asiadeh, bis sie den Wiener Arzt Hassa kennen lernt und schließlich heiratet. Doch dann taucht ihr einstiger Verlobter, der Prinz Abdul-Kerim auf, der unter fremdem Namen durch die Welt reist. Asiadeh muss sich entscheiden: zwischen zwei Männern und für die Welt, in der sie leben will.

In de liefde tussen een jonge adellijke moslim en de dochter van een christelijke zakenman in Bakoe ten tijde van de Russische revolutie herleeft de geschiedenis van Romeo en Julia.

Kurban Said je pseudonym baronky Elfriede Leopoldine Ehrenfelsové, která knihu vydala pod tímto pseudonymem. Skutečným autorem byl pravděpodobně Lev Abramovič Nussimbaum (pseudonym Essad Bey), německy píšící spisovatel rusko–židovského původu, který v roce 1926 konvertoval k islámu. Román samotný je obrazem rozdílného vnímání a řazení životních hodnot a společenských pravidel „východní“ a „západní“ kultury. Na příběhu hlavní hrdinky Aziadé je tento rozpor zřetelně viditelný. Sama Aziadé je porovnává a je nucena ve svém životě řešit. Aziadé „stambulská princezna“, dcera bývalého ministra Osmanské říše Achmeda-paši, po zrušení sultanátu a rozpadu Osmanské říše odchází s otcem z Istanbulu do Berlína. Jejím manželem měl být osmanský princ Abd-ul-Kerim. Ale v Berlíně se seznámí s lékařem Hassou a stane se jeho ženou, z jejího pohledu a z pohledu jejího otce ženou nevěřícího. Aziadé, studentka, žije ve světě, kterému nerozumí a z hlediska své výchovy často nechápe postoje a chování svého manžela, jeho přátel a celé společnosti. Z toho vznikají rozpory a nedorozumění. Vzhledem k tomu, že autorem románu je pravděpodobně muž, je celý příběh dobře podaným pohledem ženy, muslimky, na tzv civilizovanou společnost, s četnými, v souvislosti s dějem, vloženými odkazy na historii a osobnosti Osmanské říše..