Kniha může sloužit jako podklad k výuce knihovnictví na středních a vyšších odborných školách, atd. Součástí učebnice jsou také elektronické přílohy ve formě pracovních listů i jednotlivým kapitolám. Cílem učebnice je definovat základní pojmy z oblasti knihovnictví, popsat systém knihoven a představit základní procesy a služby, které se v nich realizují. Významná část knihy je zaměřena na vzdělávání, protože jde o stěžejní úkol moderní knihovny.
Publikace formuluje základní pedagogická východiska pro praktickou výuku v knihovnách. Je první ze série odborných publikací, které přinesou odpovědi na otázky, jaké kompetence by měl mít a co by měl ve svém profesním směřování zvládat učící knihovník pro to, aby dokázal uživatelům knihovny pomoci řešit nejrůznější situace každodenního života 21. století.
Kniha se systematicky zaměřuje na informační gramotnost pedagogů, což je téma dosud nedostatečně reflektované. Rozdělená do dvou částí, první část představuje model informační gramotnosti, který je klíčový pro intelektuální činnost v této oblasti. Autoři analyzují Přechodový model, který zahrnuje sedm oblastí: definování problému, informační vyhledávání, analýzu informací, organizaci informací, komunikaci, tvorbu znalostí a dokumentů, přičemž kladou důraz na informační sebeřízení, zahrnující bezpečnost, etiku a informační hygienu.
Druhá část se zaměřuje na implementaci témat do rozvoje informační gramotnosti pedagogů prostřednictvím modulů, které vycházejí z teoretického rámce a nabízejí obsahovou kodifikaci klíčových dovedností, jako je vyhledávání informací, organizace dat či tvorba audiovizuálních materiálů. Publikace kombinuje teoretické a praktické přístupy k vzdělávání pedagogů a usiluje o stanovení standardu minimálních kompetencí pro učitele 21. století.
Informační gramotnost učitelů je stále podceňovaná, a tato publikace si klade za cíl podnítit zájem o toto téma, neboť bez ní učitelé nemohou adekvátně vzdělávat sebe ani své žáky. Moderní učitel je součástí komunit, vyhledává a sdílí informace, vytváří e-portfolia a zohledňuje etiku v ICT. Kniha tak představuje základní odrazový můstek pro vzdělávání pedagogů v této oblasti.
Jak pandemie proměnila volný čas dětí a mladých lidí? Do jaké míry konkurují elektronické knihy tradiční tištěné knize? Využívají děti stále knihovny? Jak si mladí lidé představují ideální knihovnu? Na tyto a další otázky odpovídají výsledky třetího opakovaného celostátního průzkumu dětí a mládeže se zaměřením na četbu knih, čtenářské chování, obvyklé způsoby trávení volného času, vlivy rodinného a školního prostředí i na vztah dětí ke knihám a čtení obecně. Reprezentativní průzkum proběhl v roce 2021 a navazuje na průzkumy z let 2017 a 2013.
Kniha se zaměřuje na principy distančního vzdělávání, které se vyznačuje absencí kontaktu mezi žákem a učitelem. V pěti hlavních kapitolách se zabývá trendy, současným stavem a budoucími vizemi tohoto způsobu výuky.
První kapitola představuje myšlenkové rámce a didaktické přístupy, přičemž klade důraz na konstruktivismus a konektivismus a jejich projevy ve výuce. Druhá kapitola zkoumá distanční vzdělávání jako specifický způsob výuky, včetně jeho historie a predikce trendů. Důkladně se zaměřuje na faktory ovlivňující kvalitu distančního vzdělávání, jako jsou časové aspekty, zpětná vazba a bezpečnost.
Třetí kapitola se věnuje různým formám distančního vzdělávání, včetně e-learningových kurzů, webinářů, MOOC a virtuálních světů. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na didaktiku přípravy výukových materiálů, jako jsou interaktivní osnovy, testy a videa, a zdůrazňuje důležitost jejich promyšlené přípravy.
Závěrečná kapitola se zamýšlí nad metodami získávání zpětné vazby o kvalitě a efektivitě vzdělávání a zdůrazňuje potřebu kontinuální evaluační činnosti, která ukazuje smysl distanční výuky.
