Šárka Kolmašová Boeken

První komplexní práce o humanitárních intervencích v České republice se zaměřuje na komplikovaný koncept provázený morálními, právními a politickými dilematy. Klade si otázku, zda vojensky zasahovat v případě výjimečného humanitárního utrpení, a za jakých podmínek. Na rozdíl od zahraničních studií se kniha nezabývá normativními cíli ani přijatelností humanitární intervence. Sleduje měnící se přístupy klíčových aktérů mezinárodního prostředí, včetně OSN, NATO a nevládních organizací, v kontextu čtyř krizí, které vyvolaly debaty o legitimitě intervence. Kniha zkoumá, zda se vyvíjí nová mezinárodní norma, což by znamenalo větší přijetí konceptu. Zvlášť relevantní je otázka na pozadí intervence NATO v Libyi, která ukazuje, že koncept humanitární intervence zůstává sporný. I když mezinárodní podpora koncepce Odpovědnosti za ochranu (R2P) roste, neznamená to potvrzení vojenských intervencí jako standardní reakce na násilí. Největší posuny se odehrávají v nevládním diskurzu, kde vznikají platformy prosazující intervence, které zvyšují viditelnost R2P, avšak nepřinášejí širší mezinárodní konsenzus ohledně humanitární intervence.

Kniha Česká republika v mezinárodních organizacích: mezi teorií a praxí je první publikací svého druhu, která nabízí unikátní a komplexní analýzu členství ČR v mezinárodních organizacích. Česká republika je členem několika stovek mezinárodních organizací a režimů, které se věnují nepřebernému množství oblastí činností a aktivit. Členství v mezinárodních organizacích nabízí České republice, a také občanům ČR a českým firmám, mnoho zajímavých příležitostí a možností, jak zvýšit vlastní konkurenceschopnost a prosadit se v mezinárodním měřítku. Předpokladem naplnění tohoto potenciálu je efektivní využívání oněch možností, jež členství České republiky v mezinárodních organizacích nabízí. Cíl této publikace je tedy trojí: zaprvé ukotvit diskusi o českém členství v mezinárodních organizacích v obecnějším rámci teoretického výzkumu konceptu multilateralismu a působení států v mezinárodních organizacích, syntetizovat a analyzovat dosavadní poznatky o českém členství v mezinárodních organizacích a současně také navrhnout některá – realistická – doporučení pro budoucnost.