Pádraic Ó. Conaire Boeken

Sbírka Biskupova duše si klade za cíl seznámit českého čtenáře s těmi nejzajímavějšími z Ó Conairových povídek. Najdeme zde realistická líčení odvrácené strany života na častokrát velebeném západě Irska, apokryfní verze novozákonních příběhů i povídky inspirované neúspěšným irským povstáním o Velikonocích roku 1916. Výběr protagonistů zahrnuje prostitutku, slepého nuzáka, bláznivou stařenu, krále Heroda, dublinského básníka, jenž láme srdce ženám, i titulního biskupa hledajícího svou duši. K opakujícím se tématům patří tragické hledání autenticity v odcizujícím světě, vyhnanství a nemožnost návratu z něj, příroda jako místo pro hledání umělecké inspirace i tenká hranice mezi láskou a nenávistí v erotických vztazích. Dílo jednoho z nejvýznamnějších autorů moderní literatury v irštině a průkopníka irské povídky, která se v tvorbě pozdějších anglicky píšících autorů jako James Joyce, Liam O'Flaherty či Frank O'Connor stala světoznámým fenoménem.

Společensko-kritický román zajímavého irského autora je příběhem o tragickém osudu mladého zmrzačeného muže a zároveň i sugestivním zpracováním problému emigrace. Hrdinou je sedmadvacetiletý exulant, který odešel z Irska do Londýna za prací a jako každý z irských vystěhovalců snil o hrdém návratu mezi rodáky. Cesta za zbohatnutím však končí krachem, při autonehodě byl těžce zmrzačen a zohaven a jako mrzák se neodvažuje vrátit domů. Když utratí poslední peníze, které dostal za úraz, hladoví, a v nejvyšším zoufalství se dá se najmout jako atrakce do cirkusu. Ústrky a ponižování vyvolávají touhu po pomstě, jejíž důsledky ale padají zpět na hrdinovu hlavu. Bloumá Londýnem, hladový a bez střechy nad hlavou a sní o rodném Irsku, o němž ví, že se tam nikdy nevrátí. Před představou chudobince dává nakonec přednost sebevraždě v Londýnském parku. Kniha vyšla v roce 1910 a je jediným románem tohoto irského povídkáře, který se zde vyrovnává s jedním z největších irských společenských problémů – emigrací.