Jakob van Hoddis Boeken

Antologie novým způsobem představuje ranou poezii velikánů moderního německojazyčného básnictví Georga Heyma, Jakoba van Hoddise, Gottfrieda Benna a Georga Trakla. Tito čtyři autoři, jejichž poetika se formovala, měnila či předčasně uzavírala kolem roku 1912, vypjatého letopočtu německé literatury, bývají řazeni k ranému expresionismu, avšak výrazně tento směr intenzitou své tvorby přesahují. Byť se jim v češtině již dostalo samostatných knižních výborů, nekomunikovaly jejich texty doposud na stránkách jedné knihy. Antologie přináší také verše do češtiny převedené poprvé. Básně přeložil a doslovem opatřil básník Radek Malý a výtvarně je doprovodil Pavel Preisner.

Výbor Držíce v drzých držkách cigarety představuje poezii expresionismu, moderního uměleckého směru, který se v nejčistší podobě projevil v Německu a Rakousku v letech 1910–1920. Tento směr odráží životní postoj generace konfrontované s rychlým rozvojem Berlína, jeho továrnami, automobily, biografy a rušným nočním životem. V atmosféře očekávání vznikaly apokalyptické vize Georga Heyma, grotesky Jakoba van Hoddise a Alfreda Lichtensteina, stejně jako šokující básně-pitevní protokoly Gottfrieda Benna. Expresionistické desetiletí přineslo množství literárních talentů a rozmanitou literární produkci, jejíž část nyní představujeme českému čtenáři. Antologie se zaměřuje na raný velkoměstský expresionismus a na autory, kteří si zaslouží samostatné výbory v češtině. Druhá část přináší nejznámější a nejpozoruhodnější básně, které toto hnutí obohatilo o významné tematické okruhy. Mezi autory patří Jakob Van Hoddis, Georg Heym, Alfred Lichtenstein, Gottfried Benn a další významné osobnosti, které formovaly expresionistickou poezii.

První český výbor z díla jednoho z otců německého expresionismu zahrnuje významnou část jeho básnického odkazu, včetně dosud nepublikovaných veršů. Autor, známý pro své groteskní lyrismus, byl považován za předchůdce surrealismu. Jeho černý humor kontrastuje s krutým životním osudem, kdy upadl do šílenství a většinu života strávil v ústavech, přičemž v roce 1942 zmizel s transportem duševně nemocných Židů. Výbor obsahuje apokalyptické básně s ironizujícím podtextem, ale také subtilní lyriku evokující antické mýty a polemiku s křesťanstvím. Dále jsou zařazeny prózy a fragmenty, jako například O mně a o já, Nepřítel a Konec doktora Hackera. Kniha rovněž přináší dopisy přátelům, matce a milence, herečce Emmě Henningsové, která vystupovala v kabaretu Simplicissimus. Výbor uspořádala Zlata Kufnerová, která doplnila doslov a přebásnila z německých originálů. Knihu doprovázejí reprodukce grafických děl německých umělců z fondu Národní galerie v Praze.