Jakob van Hoddis Boeken

Antologie novým způsobem představuje ranou poezii velikánů moderního německojazyčného básnictví Georga Heyma, Jakoba van Hoddise, Gottfrieda Benna a Georga Trakla. Tito čtyři autoři, jejichž poetika se formovala, měnila či předčasně uzavírala kolem roku 1912, vypjatého letopočtu německé literatury, bývají řazeni k ranému expresionismu, avšak výrazně tento směr intenzitou své tvorby přesahují. Byť se jim v češtině již dostalo samostatných knižních výborů, nekomunikovaly jejich texty doposud na stránkách jedné knihy. Antologie přináší také verše do češtiny převedené poprvé. Básně přeložil a doslovem opatřil básník Radek Malý a výtvarně je doprovodil Pavel Preisner.

Výbor Držíce v drzých držkách cigarety představuje poezii expresionismu, moderního uměleckého směru, který se v nejčistší podobě projevil v Německu a Rakousku v letech 1910–1920. Tento směr odráží životní postoj generace konfrontované s rychlým rozvojem Berlína, jeho továrnami, automobily, biografy a rušným nočním životem. V atmosféře očekávání vznikaly apokalyptické vize Georga Heyma, grotesky Jakoba van Hoddise a Alfreda Lichtensteina, stejně jako šokující básně-pitevní protokoly Gottfrieda Benna. Expresionistické desetiletí přineslo množství literárních talentů a rozmanitou literární produkci, jejíž část nyní představujeme českému čtenáři. Antologie se zaměřuje na raný velkoměstský expresionismus a na autory, kteří si zaslouží samostatné výbory v češtině. Druhá část přináší nejznámější a nejpozoruhodnější básně, které toto hnutí obohatilo o významné tematické okruhy. Mezi autory patří Jakob Van Hoddis, Georg Heym, Alfred Lichtenstein, Gottfried Benn a další významné osobnosti, které formovaly expresionistickou poezii.

První český výbor z díla jednoho z otců německého expresionismu zahrnuje významnou část jeho básnického odkazu, včetně dosud nepublikovaných veršů. Autor, známý pro své groteskní lyrismus, byl považován za předchůdce surrealismu. Jeho černý humor kontrastuje s krutým životním osudem, kdy upadl do šílenství a většinu života strávil v ústavech, přičemž v roce 1942 zmizel s transportem duševně nemocných Židů. Výbor obsahuje apokalyptické básně s ironizujícím podtextem, ale také subtilní lyriku evokující antické mýty a polemiku s křesťanstvím. Dále jsou zařazeny prózy a fragmenty, jako například O mně a o já, Nepřítel a Konec doktora Hackera. Kniha rovněž přináší dopisy přátelům, matce a milence, herečce Emmě Henningsové, která vystupovala v kabaretu Simplicissimus. Výbor uspořádala Zlata Kufnerová, která doplnila doslov a přebásnila z německých originálů. Knihu doprovázejí reprodukce grafických děl německých umělců z fondu Národní galerie v Praze.

German

Der Träumende Blaugrüne Nacht, die stummen Farben glimmen. Ist er bedroht vom roten Strahl der Speere Und rohen Panzern? Ziehn hier Satans Heere? Die gelben Flecke, die im Schatten schwimmen, Sind Augen wesenloser großer Pferde. Sein Leib ist nackt und bleich und ohne Wehre. Ein fades Rosa eitert aus der Erde. Lampe blöck nicht. Aus der Wand fuhr ein dünner Frauenarm. Er war bleich und blau geädert. Die Finger waren mit kostbaren Ringen bepatzt. Als ich die Hand küßte, erschrak ich: Sie war lebendig und warm. Das Gesicht wurde mir zerkratzt. Ich nahm ein Küchenmesser und zerschnitt ein paar Adern. Eine große Katze leckte zierlich das Blut vom Boden auf. Ein Mann indes kroch mit gesträubten Haaren Einen schräg an die Wand gelegten Besenstiel hinauf. Tristitia ante... Schneeflocken fallen. Meine Nächte sind Sehr laut geworden, und zu starr ihr Leuchten. Alle Gefahren, die mir ruhmvoll deuchten, Sind nun so widrig wie der Winterwind. Ich hasse fast die helle Brunst der Städte. Wenn ich einst wachte und die Mitternächte Langsam zerflammten bis die Sonne kam , Wenn ich den Prunk der weißen Huren nahm, Ob magrer Prunk mir endlich Lösung brächte, War diese Grelle nie und dieser Gram. Der Visionarr

Libro usado en buenas condiciones, por su antiguedad podria contener señales normales de uso