Michel Duchein Boeken

OSUDY ZÁLETNÉHO DOBRODRUHA NA POZADÍ EVROPSKÉ VELMOCENSKÉ POLITIKY. Evropské dějiny sedmnáctého století jsou mimořádně bohaté na nevšední osobnosti. Snad nikdo v celé Evropě však nezažil tak oslňující a dramatickou kariéru jako George Villiers, vévoda z Buckinghamu. Pro většinu z nás je znám hlavně jako hrdina jedné z nejslavnějších epizod Tří mušketýrů - vášnivý milovník, statečný a ušlechtilý až za hrob. Většina Angličanů ho však vnímá naprosto odlišně: jako člověka, který přivedl království na pokraj zkázy a ztroskotal, protože se postavil na odpor parlamentu. Při bližším zkoumání historických pramenů ale zjistíme, že George Villiers byl především zvláštním způsobem okouzlující osobnost. Šarmem, velkodušností, upřímností a věrností působil na své současníky (a zejména současnice), a dokonce ještě po téměř čtyřech stoletích jeho romantický životní příběh stále provokuje tajemstvím a věčnou hádankou: byl vévoda z Buckinghamu státníkem, který se snažil narušit mocenskou rovnováhu barokní Evropy, anebo to byl pouhý dobrodruh a donchuán?

Das Richtbeil, das Maria Stuart am Morgen des 8. Februar 1587 den Kopf vom Rumpf trennte, hat die Jahrhunderte hindurch weiter für Aufsehen gesorgt. Seither hat man in Europa zwei widersprüchliche Bilder der Königin von Schottland: das einer Heldin und tugendhaften Märtyrerin. Zum anderen das der verdorbenen Gattenmörderin und „größten Hure der Welt“. Wenige bedeutende Gestalten haben die Historiker und Schriftsteller so stark beschäftigt wie die katholische Prinzessin und schottische Königin Maria Stuart. Die Biographie zeichnet ein Portrait dieser schillernden Persönlichkeit.