Jakou podobu má regionální literatura od vzniku Československa dodnes? Slovník prostřednictvím lexikografických údajů zachycuje literární obraz regionu. Autorská hesla v životopisných, výkladových a bibliografických částech sledují literární rysy dané oblasti. Upozorňují na určující i zapomínané osobnosti, na okolnosti (zvláště kulturní, historické, národnostní a jazykové), které byly rozhodující nebo je překryl čas, na společenství (časopisy, nakladatelství), ale především na přetrvávající či rodící se literární charakter výlučného prostoru.
Publikace o fotografické tvorbě našeho popředního teoretického fyzika a astrofyzika prof. Zdeňka Stuchlíka s úvodní studií, biografickým přehledem a soupisem výstav. Široce pojatá filozoficko-vědecko-uměnovědná interpretace jeho fotografického díla se zabývá např. specifickými otázkami, jakými jsou Světlo, čas a časovost, Pohyb a tajemnost. Hledají se nejen motivace autorovy tvorby, ale také volné paralely mezi Stuchlíkovými fotografiemi a různými díly umění.
Monografie se zabývá prozaickou tvorbou Ivy Procházkové v chronologickém sledu, jak byla vydávána, a to bez ohledu na zvolený jazyk, místo vydání a intencionalitu. Osvětluje se povaha autorčiny literární fikce, typy postav, problémy a zvláště celkové humánní vyznění, které se spolupodílejí na jejím mezinárodním ohlasu.
Monografie se zabývá literárněvědnou interpretací problematiky, stejně jako širokou sociokulturní analýzou holokaustu jako historického fenoménu. Obsahuje jednak složku sumarizující (např. kapitola o Anne Frankové), vnáší přehled a strukturu do korpusu děl čítajícího více než padesát knih, zároveň interpretuje i analyzuje vybraná díla tak, aby sondy přinášely nové či nově viděné poznatky. Setkáváme se s řadou původních nebo přeložených děl se zaměřením na holokaust, které nacházíme v rozličných tvarových a hodnotových modifikacích, zahrnují společenskou prózu, včetně autentických deníků židovských dětí, knižně vydaných mnohem později, básnické a výtvarné práce židovských dětí aj. Pozornost se věnuje obrazovým a obrazově - textovým narativům, které jsou adresovány přímo dětem nebo dospívajícím mladým lidem, jiné mohou mít univerzální adresnost, neboť původně počítaly s dospělým čtenářem, avšak díky způsobu výpovědi oslovují čtenáře bez věkového vymezení. Název monografie i zvolené motto upozorňuje na naléhavost tématu, ale také varuje před masovou kulturou, upozorňuje na válečná traumata, kterých se oběti a svědci holokaustu nikdy nezbavili, ale také na nevyhnutelnost kritických interpretačních přístupů, protože nadprodukce nevylučuje hodnotovou devalvaci a komerční parazitování na tématech lidské bolesti, neštěstí a jinakosti.
Soubor studií o vztahu obrazu a textu, o ilustracích, obrázkových knihách, albech, leporelech a komiksech, které reprezentují nový typ knihy, nacházejí mezinárodní odezvu a souvisejí s českým historickým a kulturním kontextem. Pozornost je věnována například zobrazení Golema ve výtvarném umění, obrázkovým dějinám a portrétům významných českých osobností, figurám a figurativním místům a dalším specifickým problémovým okruhům.
Reprezentativní kolektivní monografie o historii a kultuře regionu Valašska, která navazuje na první knihu stejného názvu, vydanou na FF OU roku 2014. Oproti úvodnímu, obecněji zaměřenému svazku, se druhý díl věnuje zvlášť obživě, respektive způsobům obstarávání obživy na Valašsku v různých historických údobích i stravě Valachů v minulosti a současnosti. Publikace obsahuje 36 studií odborníků zastupujících pět vědních disciplín (etnografie, historie, jazykověda, literární historie a dějiny umění). Jejich pracovní verze byly proneseny na vědecké konferenci uspořádané v roce 2018 tehdy ještě Valašským, dnes již Národním muzeem v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm ve spolupráci s FF OU. Knihu doplňuje bohatá obrazová příloha a disk DVD s dokumentárním filmem Říkejte mi strýcu od Aleše a Víta Smrčkových, který představuje tradiční způsob svážky dřeva na pěších saních ve vyprávění pamětníka z Velkých Karlovic.
"Sedm klíčů" slouží k pootevření, ozřejmění nebo určení prostoru zvaného literatura pro děti a mládež. V 21 samostatných studiích, které zpracovalo 12 českých a slovenských badatelů, se nabízí široký vějíř metod a možných přístupů. Můžete je číst samostatně, v libovolném pořadí, avšak také jako textový celek, který má promyšlenou poznávací metodiku. Metodologicky navazují na knihu Svatavy Urbanové Meandry a metamorfózy dětské literatury (Olomouc: Votobia, 2003) a rozšiřují ji o řadu dalších problémových okruhů multikulturního, tematologického a kompozičního charakteru.
Soubor deseti studií Svatavy Urbanové a dvou studií Ivy Málkové spojují témata domova, kulturní a citové krajiny, jež nosíme v sobě. Studie vycházejí z teoretických úvah o vazbách domova, krajiny, regionu. Hledají souvislosti mezi konkrétním místem a lidským osudem, mezi topikou a toposem, mezi místem a jím podmíněným významem. V určitém čase mají dosah identifikační, podílejí se na utváření identity individuální, generační, národní, regionální. Vedle interpretačních sond do tvorby autorů, jejichž díla jsou jednoznačně spjata s územím Slezska a Severní Moravy, se objevují výklady textů, které vykazují volnější vazbu na konkrétní místo. Kromě Želar Květy Legátové autorky interpretujú i prózy Jana Balabána, Ivana Binara, Miroslava Stoniše, Jana Vraka. Do souboru je zahrnuta také studie Stesk jako paměť domova inspirovaná románem Milana Kundery La ignorancia (Nevědomost), kde se téma domova a exilu dostává do dalších významových konotací. Motiv domova nebo stesku po domově se tak stává výrazným formujícím prvkem, který organizuje jejich umělecký svět, pomáha v sebeuvědomění i zakotvení ve světě.
