Koop 10 boeken voor 10 € hier!
Bookbot

Ranko Marinković

    22 februari 1913 – 28 januari 2001

    Ranko Marinković was een Kroatische romanschrijver en dramaturge wiens werk zich vaak verdiept in existentiële vragen en maatschappelijke normen bekritiseert. Zijn romans en toneelstukken staan bekend om hun diepe psychologische inzichten en stilistische verfijning. Hij gebruikte ironie en groteske om de tegenstrijdigheden in de menselijke natuur en de maatschappij weer te geven. Zijn schrijven vormt een belangrijke bijdrage aan de moderne Kroatische literatuur.

    Die Rückkehr des Filip Latinovicz. Erzählungen. Mände. Verlorene Heimat. Seide, Schere. Einübung des Lebens. Partitur für eine Zauberflöte. Die Donau. Einübung des Lebens. Epitaph eines Königlichen Feinschmeckers. Mamma Leone
    Karneval lektira
    Kyklop
    Ruce
    Glorija i druge drame
    Spoločný kúpeľ
    • Román, v ktorom netradičnou formou podáva autor výpoveď o hlbokých etických princípoch a morálnych problémoch v rovine jednotlivca i v rovine celospoločenskej. V priebehu jednej letnej noci na morskom pobreží vyrozpráva anonymný rozprávač, povolaním sudca, dvom spoločníkom celý svoj život.

      Spoločný kúpeľ
    • Sbírka novel charvátského spisovatele (dramatika, esejisty, zejména však prozaika-novelisty), považovaná jugoslávskou kritikou a nejširšími vrstvami čtenářů za nejlepší poválečný soubor novelistický. Groteskní, tragikomické amnohdy až černě humorné příběhy ze života nejrozmanitějších lidí a lidiček, v nichž se obdiv k těm nejprostším věcem života střídá s poetickými baladickými meditacemi a břitkými odsudky lidské morální bídy.

      Ruce
    • Válka je v představách intelektuála ze Záhřebu jako oslepený lidožravý obr kyklop Polyfém z Odysseovy poutě; je těžké mu uniknout. Mladý hrdina autobiograficky laděného protiválečného románu, Melkior Tresič, spisovatel, introvertní, citlivý, apolitický intelektuál, se v politické situaci Jugoslávie roku 1940 cítí jako zajatec slepého Polyféma. Prožívá pocity existenciální úzkosti, samoty a neschopnosti vytvořit smysluplný vztah s kýmkoli a především žije v neustálém strachu před povolávacím rozkazem. Snaží se mu vyhnout, záměrně hladoví, ale přitom se bojí, že se prozradí. Nakonec je pro svůj zdravotní stav přece jen z vojenské povinnosti "vyreklamován". Nic ale nemůže dopadnout dobře, protože válka se nezadržitelně blíží... Tuto dějovou kostru obaluje hluboká analýza strachu: běžné životní situace vedou hrdinu k až paranoidním stavům a stihomamu mučivé nejistoty a především k touze být neviditelný, nenápadný, neulovitelný. Volba mezi tímto strachem a odvahou hrdinu nakonec definitivně zradí.

      Kyklop