František Xaver Halaš Boeken

Sborník ze seminářů pro průvodce cestovního ruchu pořádaných v únoru až dubnu 2006.

Studie věnovaná vztahu mezi českým národem a katolickou církví v období od vytvoření samostatného československého státu v r. 1918 do současnosti.

Sbírka veršů z let 1967-1972 přináší meditativní a reflexivní lyriku duchovně orientovaného moravského básníka.

Kniha se zaměřuje na klíčová témata papežství, jeho historii a současnost, diplomacii Svatého stolce a vztahy mezi Českými zeměmi a Vatikánem. Obsahuje čtyři kapitoly, které jsou představeny úvodem, jenž objasňuje strukturu a zaměření studie. Vysvětluje, že vliv papežů v mezinárodních vztazích není odvozen od jejich postavení hlavy Vatikánu, ale vychází z jejich role duchovního vůdce katolické církve. První kapitola zkoumá, proč je papež považován za hlavu největší křesťanské církve. Druhá kapitola přináší historický přehled vývoje papežství a jeho vztahu k světské moci, včetně náboženské role papežů a jejich „světského panování“ od osmého století do roku 1870. Třetí kapitola se zaměřuje na moderní podobu církevního státu, jehož struktury a mezinárodní postavení jsou klíčové pro pochopení současné role papežství. Čtvrtá kapitola analyzuje vztahy mezi Vatikánem a českým národem v politickém a náboženském kontextu. Kniha rovněž obsahuje exkursy, které se věnují významným a kontroverzním problémům v historii a současnosti papežství, jako jsou vztahy k mistru Janu Husovi, omluvy Jana Pavla II. za historické viny, či otázka „mlčení“ Pia XII. během holokaustu.

Osudy jsou rozšířenou verzí desetidílného cyklu vzpomínek F. X. Halase, který vysílala u příležitosti jeho životního jubilea stanice Praha 3, Vltava. Deset dílů vzpomínkového vyprávění F. X. Halase, které si přál nazvat Ohlédnutí za třemi čtvrtinami století, přináší v prvních třech dílech cenné svědectví válečného a poválečného života otce Františka a maminky Libuše (Buňky) Halasových, vnímaných očima dítěte. Vyprávění je neustále korigováno profesí pečlivého historika a poskytuje mnoho zajímavých postřehů k dobovým kulturním i politickým sporům a jejich příčinám a pokračuje chronologicky školními setkáními na střední a zejména vysoké škole, kde byl F. X. Halas spolužákem mnoha významných historiků (mj. J. Galandauera či T. Pasáka), ale i studentů, kteří se proslavili v jiných oblastech – např. dnešní kardinál Miloslav Vlk i publicista Jaroslav Kojzar. Důležité jsou i kapitoly z pozadí bojů o Františka Halase a o vydávání jeho Spisů, jichž se F. X. Halas účastnil podstatnou měrou. Stranou nezůstává ani poměrně složitá cesta F. X. Halase ke katolicismu, působení na brněnské UJEP a téměř třicetiletá „ilegální“ práce manželů Halasových při překládání Jeruzalémské bible, v níž se posluchači setkají mj. s mladičkým štíhlým otcem Dominikem Dukou. A samozřejmě nemůže chybět ani pohled do světa diplomacie u Svatého stolce, s nímž se posluchači setkají ve dvou závěrečných dílech.

Úvaha Františka Halase jako odpověď na otázku: Co je Jeruzalémská Bible a proč by se měl vydat její překlad do češtiny?

Co jsou to církevní dějiny? Jaké je jejich postavení v rámci ostatních historických oborů? A jaký mají vztah k církevním společenstvím a jejich teologiím? Jsou církevní dějiny perspektivní disciplínou? A pokud ano, v čem tkví jejich přínos? Představují v dnešní době kreativní a novými impulsy a inspiracemi nabitý projekt, nebo pouze okrajovou složku historie, spíše jen trpěnou? Která témata církevních dějin jsou dnes nosná, které oblasti by měly být zpracovány? Autoři jednotlivých esejů - historikové, teologové i společenskovědní badatelé - se v této publikaci snaží na jedné straně vystihnout specifika církevních dějin jako historického oboru, a na straně druhé poukázat na rozmanité vazby, které existují mezi historiografií, církevní historiografií a některými příbuznými obory.