Tereza Petišková Boeken

Knížka, rekapitulující dílo fotografky Marie Kratochvílové (1946). Fotografka patří k důležitým osobnostem kulturní obce města Brna. Aktivně tvořila zejména v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, kdy se věnovala výtvarné fotografii a dokumentaci děl místních umělců konceptuálního a akčního zaměření. Publikace se soustředí na vhled do autorsky orientovaného fotografického díla M. Kratochvílové, které svým charakterem souvisí více, než s paralelním vývojem československé fotografie, s dobovou progresivní volnou, výtvarnou tvorbou. Publikace také shrnuje dosavadní biografické a bibliografické údaje o autorce.

Umělecká monografie předního českého představitele tzv. konkrétního umění a strukturální malby Pavla Hayeka (nar. 1959). Autor se dlouhodobě inspiruje přírodními tvary, které přenáší do vizuálně a esteticky působivých černobílých struktur grafického charakteru, jež po léta představují jeho osobitý a nezaměnitelný výtvarný jazyk. V novějších dílech pak vychází z optiky a dynamiky textilních struktur, geometrických tvarů a linií či hudebních partitur. Publikace v působivé knižní a grafické úpravě Pavla Coufalíka přináší průřez jeho tvorbou za poslední tři dekády, kterou provázejí texty teoretiků umění Martina Dostála, Zbyňka Fišera, Edith Jeřábkové, Terezie Petiškové, Jiřího Valocha, Jiřího Zahrádky a rozhovor s Radkou Kaclerovou.

Monografie Grey Gold, psaná v češtině, slovenštině a angličtině, dokumentuje výstavní projekt kurátorek Venduly Fremlové, Terezie Petiškové a Anny Vartecké, který probíhal od května do srpna 2014 v Domě umění města Brna a na začátku roku 2015 v Nitranské galérii. Publikace obsahuje centrální katalogovou část s fotodokumentací výstavy, která zachycuje architektonické řešení a jednotlivá díla. Před katalogem jsou odborné texty, které se zabývají různými tématy projektu, a následují rozhovory s umělkyněmi. Terezie Petišková v úvodním textu popisuje příběh projektu od setkání s německou umělkyní Giselou Weimann po realizaci výstavy. Anna Vartecká se zaměřuje na genderovou zkušenost žen-umělkyň v československém kontextu druhé poloviny 20. století a na orální historii, která je pro projekt klíčová. Vendula Fremlová analyzuje současný provoz umění a přítomnost předchozích generací, zejména autorky narozené ve 20. letech 20. století. Publikace zahrnuje medailony a rozhovory s umělkyněmi jako Marie Blabolilová, Klára Bočkayová, Eva Fuková a další, čímž přispívá k zachování rodové optiky v umění.