Medard Boss Boeken

Polemická studie autora, který proti sobě staví na jedné straně Freudovu psychoanalýzu a Jungovu teorii archetypů, a na druhé straně svou vlastní fenomenologickou koncepci výkladu lidského snění. Jediným záměrem předkládané knihy je poskytnout terapeutům poučení a vycvičit je v tom, jak přiměřeně pomoci nemocnému, neuroticky nesvobodnému člověku. Setkal-li se tento záměr s určitým úspěchem, je to nepochybně díky tomu, že se snový svět chápe vážně jako něco, co patří nejvlastnější lidské „skutečnosti“. To se pak mohlo podařit jen proto, že se nejprve uvážilo, co „skutečnost“ ve svém bytostném původu vůbec je. Přitom se dostavil jakoby sám od sebe vhled, že i to, co se dává snícímu člověku, je něčím takovým, co obdobně jako danosti našeho bdělého světa vstupuje do své přítomnosti v odkrytosti světově otevřeného zaznamenávání, jako které existujeme ve své nejvlastnější povaze, a tam zůstává.

"Das Buch entstand als eine allersterste Frucht der Berührung meiner ärztlich-psychiatrischen Erfahrungen mit dem neuen Menschenverständnis, das wir der philosophischen Daseinsanalytik Martin Heideggers zu verdanken haben." Der bekannte Schweizer Arzt, Psychotherapeut und Hochschullehrer hat in zahlreichen seiner Forschungsarbeiten die Daseinsanalytik Martin Heideggers, mit dem ihn seit 1945 Freundschaft verband, vor allem für psychopathologische Fragestellungen nutzbar gemacht. So untersucht er in dem vorligenden Buch mit Hilfe der saseinsanalytischen Methude den Sinn und Gehalt sexueller Perversionen und zeugt anhand acht konkreter Fallgeschichten sexuell perverser Menschen auf, dass die bisher wichtigsten Perversionstheorien, die psychoanalitische und anthropologische, die wirklichkeit der sexuellen Störungen nicht voll erfassen.

Psychiatre suisse, Medard Boss (1903-1991) decouvre Sein und Zeit au cours de la seconde guerre mondiale alors qu'il est medecin d'une troupe de chasseurs alpins. Il prend conscience de la portee de cet ouvrage du point de vue de la comprehension des troubles dits psychopathologiques, et tente d'elaborer une Daseinsanalyse en un sens medical a partir de la description heideggerienne des structures ontologiques du Dasein. Dans Psychanalyse et analytique du Dasein (1957), Boss se propose de degager les principes de la pensee freudienne en vue de determiner si psychanalyse et Daseinsanalyse ont, comme il l'ecrit, quelque chose a faire l'une avec l'autre et, si oui, ce qu'elles ont a faire . Pour cet ancien disciple de Freud, il s'agit non de se livrer a un quelconque reglement de compte mais, tout a l'oppose, de reconnaitre les merites et les acquis de la psychanalyse freudienne en depit de presupposes philosophiques plus que discutables.